Výsledky prezidentských voleb 2023

V posledních týdnech jsme se několikrát věnovali výsledkům voleb v Maďarsku. Ani ne tak kvůli samotným výsledkům. Myslíme si, že hlasování voličů v této zemi bylo něčím víc než vyjádřením sympatií pro stranu X nebo Y. Šlo o radikální vyslovení nedůvěry autoritativnímu režimu, který zde premiér Viktor Orbán řadu let budoval. Má to a hlavně bude to mít odraz ve vnitřní politice řady sousedních zemí, protože model Orbán byl léta vykreslován jako ideální prototyp politického režimu hodný následování.V rozhovoru s politologem Petrem Sokolem rozebíráme politické posuny v Maďarsku, které umožnily vítězství strany Tisza a jejího kandidáta Pétera Magyara. Jak se změnil poměr sil mezi městem a venkovem? Proč se maďarským volbám říká revoluce mladých? Jak je to s Benešovými dekrety a bude chtít nový maďarský premiér jejich zrušení? Nechtějí Maďaři ve skutečnosti království, což úspěšně maskují za republiku s monarchistickými rysy? Jaké je poučení z orbánismu?Ve druhé části se pokoušíme prokousat bulharskými volbami, v nichž zvítězil generál letectva Radev, který řadě pozorovatelů připomíná nového Orbána.

Rakouský novinář Martin Leidenfrost ve svém článku popisoval neuvěřitelnou atmosféru při vyhlašování výsledků voleb v celé Budapešti. Podle něj to ani vzdáleně nepřipomínalo reakci na volební výsledek. Podle něj se takhle v Evropě ve 20. století slavila jen jedna věc – osvobození.Je to tak. Maďaři dnes zažívají něco jako Češi v květnu 1945 nebo my a Němci koncem roku 1989. Není to pouhá výměna vlády. Je to prostě osvobození od režimu, který většina společnosti nesnášela. Jinou otázkou je, jak daleko v jeho demontáži dojde vítěz voleb Péter Magyar.Paradoxem je, že v Česku zažíváme reverzní proces, kdy postupně začínáme s budováním režimu, na jehož troskách ještě před pár dny tančila většina Budapešti. Stručně řečeno, orbánismus je systém, kde stát, jeho fondy a nadace mají kontrolu nad významnou částí ekonomiky. Podle odhadů mezinárodních institucí je až 20 procent ekonomiky tak či onak spjato s vládnoucí stranou Fidesz.Tenhle etatistický přístup k ekonomice a klientelismus s tím spojený byly přesně to, co podrazilo Orbánovi nohy. Výsledky maďarské ekonomiky v posledních deseti letech a reálné ukazatele (HDP na hlavu, spotřeba na obyvatele) ve srovnání s okolními státy nebyly příznivé. Jasně se ukázalo, kam vede tzv. národní konzervatismus v praxi. Připomíná to starou levici, která politickou spásu viděla v zestátňování.Vůbec to nemá nic společného s liberálně-konzervativní pravicí, jak se v Česku ustavila v 90. letech. I proto je orbánismus obtížně přenositelný do českých poměrů. Druhým pilířem orbánismu jsou však pokusy omezovat nezávislé instituce. Tady se česká vláda činí opravdu čile a jako první objekt si vybrala Českou televizi. Jak tento boj dopadne?

Změna režimu, nebo jen výměna kulis? To je otázka, která doprovází výsledky voleb v Maďarsku. Zvítězil v nich kritik dosavadního premiéra Orbána, který ovšem z tohoto systému vzešel. Poptávka po antiorbánovi však byla v Maďarsku tak silná, že voliči levice, středu a zčásti i politické pravice akceptovali, že bourat orbánovský systém korupce a ekonomické regulace chce člověk, který byl donedávna členem vládní strany Fidesz.To však není hlavní důvod, proč vítězná volební strana Tisza (53 procent) tak drtivě porazila Fidesz (38 procent). Hlavní příčinou je, že Maďarsko přestalo fungovat ekonomicky a Orbánův stát blahobytu se dostal do slepé uličky.Pár údajů. Sousední Rumunsko mělo v roce 1995 o 30 procent nižší příjem na obyvatele než Maďarsko, ale v roce 2024 je přeskočilo. Vzhledem k tradičnímu despektu Maďarů vůči Rumunům je to tvrdý políček. V osobní spotřebě na hlavu je Maďarsko v EU dokonce poslední se 72 procenty průměru EU. Rumunsko je přitom na 88 procentech.Při vstupu do EU v roce 2004 byl hrubý domácí produkt v Maďarsku na hlavu 65 procent průměru EU, v Česku 72 procent. Dnes je rozdíl mezi oběma zeměmi 15 procentních bodů. A to nejhorší: státní dluh Maďarska osciluje někde mezi 72–82 procenty HDP, což je téměř dvojnásobek než v Česku.Příčinou kromě všeobecné korupce je především přeregulovaná maďarská ekonomika, privilegované podnikání se státní podporou pro určité vrstvy a neuvěřitelně štědrá prorodinná politika, což kontrastuje s tragickým stavem maďarského zdravotnictví. Premiér Orbán tyhle defekty systému dlouho skrýval útoky na Brusel, zvýrazňováním své suverenity rozhodování a kulturními válkami. Ekonomika však nakonec rozhodla.Nemůže se stát, že éra Pétera Magyara bude jen klopýtáním od orbánismu k orbánismu? A co z toho vyplývá pro českou politiku?

Po 16 letech v Maďarsku skončila éra vlády Viktora Orbána a jeho strany Fidesz. Středopravicové hnutí Tisza si v nedělních volbách vybojovalo ústavní většinu v parlamentu a pravděpodobným příštím předsedou vlády se stane Péter Magyar. Atmosféra byla revoluční, řekl novinář týdeníku Reflex a tvář podcastu Padni komu padni Oliver Adámek, který byl ve volebním štábu vítězné strany Tisza. Podle něj ale bude muset možný příští ministerský předseda navazovat vztahy s mnoha příznivci Viktora Orbána, například s administrativou šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.

V neděli pozdě večer po sečtení 93 % hlasů uznal dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán volební vítězství opoziční strany Tisza a jejího lídra Pétera Magyara. Ta získá podle výsledků voleb v maďarském parlamentu pohodlnou ústavní většinu. Ve volbách hlasovalo přes 77 procent oprávněných voličů, což je nejvyšší volební účast za posledních 24 let.V pondělním speciálu se spojíme s reportéry v Maďarsku, přineseme první hodnocení výsledků voleb a odhad dalšího povolebního dění.

Pirátské straně hrozí, že při volbě vedení nové Poslanecké sněmovny vyjde naprázdno a navíc nepovede ani jeden poslanecký výbor. „Andrej Babiš (ANO) se jako správný estébák rozhodl pošlapat zvyklosti, které ve Sněmovně platily 30 let a respektovaly výsledky voleb. Získali jsme více než půl milionu hlasů, jsme čtvrtá nejsilnější strana ve Sněmovně a máme nárok své voliče hájit,“ zdůrazňuje předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová.

Končící vláda Petra Fialy (ODS) je zklamaná z výsledků voleb, ve kterých koalice Spolu a STAN prohrály. Přetahovaná s Andrejem Babišem (ANO) o to, jestli Fialův kabinet do Sněmovny opětovně pošle návrh rozpočtu na příští rok, nebo ne, je toho důkazem, říká v novém dílu Volební sezóny bývalý ministr spravedlnosti a advokát Jan Kalvoda a politoložka a marketingová expertka Anna Shavit.

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v debatě Vertikály s odstupem zhodnotí katolická publicistka Marie Kolářová a Pavel Hošek, univerzitní profesor a kazatel Církve bratrské. Může být shoda mezi lidmi z venkova a z města? Mezi těmi, kdo pracují rukama, a těmi, kdo pracují intelektuálně? Moderuje Eva Hůlková.