Zdeněk Jičínský

Narodil se v rodině právníka a komunisty. Také Petr Pithart (1941) vystudoval práva a ještě za studií vstoupil do komunistické strany. V roce 1967 mu Zdeněk Jičínský nabídl spolupráci v týmu Zdeňka Mlynáře pod Akademií věd, který měl reformovat komunistický systém. Po okupaci v roce 1968 se spolu se svými studenty účastnil stávky a odevzdal stranickou legitimaci. V roce 1969 přesídlil s rodinou do Oxfordu, kde dostal stipendium, ale ještě před uzavřením hranic Československa se vrátil. V roce 1971 byl z Karlovy univerzity vyhozen. Tři roky pracoval u Vodních zdrojů, ve služební maringotce na jihu Čech napsal první rozsáhlý text Obrana politiky, který koloval jako samizdat. V letech 1973–1977 byl zaměstnán v Praze jako podnikový právník. Tehdy spolu s Janem Kavanem, žijícím v zahraničí, organizoval pašování samizdatové a exilové literatury. Po podpisu Charty 77 musel skončit jako právník, živil se jako noční hlídač, obalový referent či knihovník. V letech 1990–1992 byl předsedou české vlády, později předsedou Senátu, působil jako vedoucí katedry politologie a sociologie na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity.