Telomery jsou ochranné sekvence DNA na koncích chromozomů — přirovnávají se k plastovým špičkám tkaniček bot. Každým buněčným dělením se zkracují. Když...
Světový rekord v půlmaratonu drží Ugandský běžec Jacob Kiplimo s časem 57 minut a 20 sekund, který zaběhl v Lisabonu v březnu 2026. O šest týdnů později ho překonal robot. Humanoid Flash od čínské společnosti Shenzhen Honor Smart Technology Development dokončil 19. dubna 2026 trasu pekingského půlmaratonu E-Town za 50 minut a 26 sekund — v režimu autonomní navigace, bez dálkového ovládání člověkem. Před rokem nejrychlejší robot na stejné trase potřeboval dvě hodiny čtyřicet minut. Toto číslo říká víc o tempu robotického pokroku než cokoliv jiného.
Neandrtálská mimina byla větší a rostla rychleji než ta dnešní. K takovému závěru došel tým izraelských a evropských vědců, který analyzoval ostatky šestiměsíčního neandrtálského jedince. Kolosální byl i ve srovnání s ročním Homo sapiens.
Marťanské meteority jsou jedny z nejvzácnějších vědeckých materiálů na Zemi. Je jich méně než 400 a každý z nich představuje přímé okno do minerálního složení Rudé planety. Jenže nová studie španělských vědců přináší nepříjemné zjištění: vzorky, které přicestovaly z vesmíru, nesou stopy pozemského původu — a mezi nimi i syntetickou organickou molekulu z inkoustu kuličkových per. Věda tím dostává naléhavou otázku: jak moc věříme výsledkům analýz, jejichž vzorky mohly absorbovat částečky ze zkumavek, pil a textilií v laboratoři?
Uvnitř srdce se skrývá síť svalových vláken, která připomíná krajku nebo sněhové vločky. Poprvé ji nakreslil Leonardo da Vinci někdy kolem roku 1513, po pečlivé pitvě lidského srdce. Domníval se, že tato vlákna zahřívají proudící krev. Byl to geniální odhad, ale nepřesný. Co ta struktura doopravdy dělá, vědci nevěděli celých pět set let — dokud jim v roce 2020 nepomohla umělá inteligence, genomika a data od čtvrt milionu lidí.
Za tři roky proletí kolem Země asteroid o velikosti tří fotbalových hřišť. Jelikož půjde o nebývale těsný průlet, americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) varuje před možnými přírodními katastrofami.
Stárnutí se v populárním podání většinou popisuje jako jednosměrný sestup. Svaly ubývají, síla klesá, mobilita se zhoršuje a s ní se horšuje i subjektivní pohoda. Tahle perspektiva je biologicky reálná — ale neúplná. Belgická prospektivní studie sledovala 333 starších dospělých po čtyři roky a odhalila zásadní nuanci: ano, průměrný pokles existuje. Ale lidé, kteří zlepšili fyzickou výkonnost, svalovou sílu nebo svalovou hmotu, vykazovali měřitelné zlepšení kvality života. A to nezávisle na věku.
Vitamíny skupiny B patří k nejdůležitějším mikronutrientům vůbec — a zároveň jsou těmi, jejichž biologická komplexita se nejčastěji zjednodušuje na plakátové slogany. „B1 dává energii, B2 čistí pleť" je přibližně tak přesné jako říct, že motor auta „dělá hluk". Každý z osmi B vitamínů plní desítky biochemických rolí, navzájem jsou propojeny v enzymatických drahách a výpadek jednoho zpravidla poruší funkci ostatních. Věda to potvrzuje — a zároveň upřesňuje, za jakých podmínek je jejich deplece skutečně problémem.
Síra je třetím nejhojnějším minerálem v lidském těle. Je nezbytná pro glutathion — nejdůležitější endogenní antioxidant — pro kolagen, pro detoxikaci a pro integritu buněčných membrán. Přesto se v populárním zdravotním diskurzu téměř nevyskytuje. Výzkumnice z MIT Stephanie Seneff navrhla hypotézu, která síru staví do centra: síra získaná z prostředí, horkých pramenů a sopečné geologie může hrát dosud přehlíženou roli v populačním zdraví. Vědecký základ pro část těchto tvrzení existuje. Část je spekulativní. A právě to je důvod, proč stojí za pozornost.
Když se řekne vysoký krevní tlak, nejčastěji si vzpomeneme na faktory životního stylu, jako je konzumace slaných jídel, nedostatek pohybu nebo kouření. Milionům lidí by však mohl krevní tlak zvyšovat i nečekaný zdroj soli.
Bývalý astronom zjistil, že naše planeta právě prochází polem úlomků rozpadajícího se asteroidu, což vytváří velkolepou podívanou připomínající padající hvězdy.
Klikání vorvaňů může znít jako obyčejný šum oceánu. Nový výzkum ale naznačuje, že jde o komunikační systém, který se svou složitostí přibližuje lidské řeči.
Kolik lidí by bylo schopných podlehnout svým nejtemnějším myšlenkám? Nová studie z USA nabízí znepokojivou odpověď. Podle nového výzkumu přiznalo přibližně sedm procent Američanů, že někdy v životě vážně uvažovalo o tom, že někoho zastřelí. To odpovídá více než 19 milionům lidí.
Životnost oxidu dusného v atmosféře se zkracuje rychleji, než vědci očekávali, a může to zásadně změnit klimatické prognózy pro zbytek století. Na tento trend upozorňuje tým z Kalifornské univerzity v Irvine, který analyzoval dvacet let satelitních dat amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Nejznepokojivější zjištění výzkumu spánku z Pensylvánské univerzity není to, o kolik se zhorší váš kognitivní výkon po dvou týdnech spánku zkráceného na šest hodin. Je to, že to sami vůbec nezjistíte. Subjektivní pocit ospalosti se po prvních dnech stabilizuje. Mozek přestane reportovat vlastní zhoršení. Výkonnost ale padá dál — až na úroveň člověka, který nespal dva dny v kuse. Tiše, neviditelně, každý den.
Včelí med se používá jako léčebný prostředek tisíce let. Moderní věda ho dlouho škatulkovala jako antibakteriální pomocník na rány a popáleniny. Nové výzkumy ale odkrývají jinou, mnohem hlubší rovinu jeho biologické aktivity — schopnost mobilizovat imunitní systém specificky proti nádorovým buňkám. Výsledky jsou zatím z pokusů na zvířatech a vyžadují obezřetnou interpretaci. Čísla jsou ale přesto pozoruhodná: v jednom experimentu med snížil objem nádorů o 85 procent.
Spaní bez polštáře může mít nečekaný přínos pro zdraví očí. Naznačuje to nová studie, která se zaměřila na nitrooční tlak – klíčový faktor při vzniku...
Po celou dobu pandemie panoval předpoklad, že masivní poškození drobných cév při těžkém průběhu COVID-19 způsobují zejména fibrinové sraženiny a hyperaktivované krevní destičky. Byla to logická hypotéza — a antikoagulancia tak dostávala statut standardní péče. Australská studie publikovaná v červnu 2025 v časopise Nature tento předpoklad rozbíjí. Odpověď je překvapivě jiná: za tím vším stojí umírající výstelka cév a červené krvinky, které se po ní lepí.
George Mallon (46 let) trávil dlouhé hodiny konverzacemi s chatbotem ChatGPT po výsledcích předběžných krevních testů, které naznačovaly rozvíjející se rakovinu krve. Místo toho, aby mu ulevil od obav, je naopak prohloubil. „Prostě mě to svezlo na tom ruském kole plném strachu a emocí,“ přiznal listu The Atlantic muž. Později testy rakovinu krve vyloučily. Chatbota ale odložit nedokázal.
Erythritol se prodává jako přírodní, metabolicky neutrální alternativa cukru. Nenajdete ho jen v keto produktech — je v energetických nápojích, proteinových tyčinkách, džemech i zubní pastě. V roce 2001 ho americký FDA označil za „obecně uznávaný za bezpečný". Jenže série studií z posledních tří let naznačuje, že tahle bezpečnost mohla být přijata příliš rychle a bez dostatečně přísného prověření.
Posádka mise Artemis II se po desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi. Kosmická loď Orion, pojmenovaná Integrity, přistála v Tichém oceánu u pobřeží Kalifornie. Právě tohle byla nejtěžší část mise.
Mít vystaveného dinosaura doma je snem každého dítěte, říká šéfka aukčního prodeje Caitlin Donovan. Minulý týden se prodala další téměř kompletní fosilie.
Svět slaví úspěch mise Artemis II. Na chvíli se tak zapomnělo na znepokojivou skutečnost. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se ocitl v problémech, varuje v eseji publikované v deníku The New York Times bývalá vědkyně Goddardova institutu pro kosmický výzkum. Prezidenta Donalda Trumpa obvinila z útoků na vědu.
Dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie publikovaná v Journal of Affective Disorders sledovala 64 lidí s výrazným psychickým distresem. Po třech měsících denního užívání omega-3 mastných kyselin — konkrétně 500 mg EPA a 250 mg DHA — se u skupiny s doplňkem statisticky významně zlepšil stres, úzkost, depresivní symptomy, kvalita spánku i každodenní paměť. Skupina s placebem nezaznamenala téměř nic. Jenže právě tady začíná to nejzajímavější.
Na sociálních sítích se z přírodních pryskyřic stává další wellness senzace. Kadidlo má prý fungovat jako léky na klouby, masticha jako ochrana žaludku, myrha jako šetrnější alternativa k běžným protizánětlivým lékům. Jenže mezi tradicí, laboratorním výsledkem a skutečně ověřeným účinkem u lidí je zásadní rozdíl. Právě ten rozhoduje o tom, co je seriózní informace a co jen dobře zabalený slib.
Novinář CNN Bill Weir se zúčastnil experimentu, který zkoumal změny v jeho mozku během dvoutýdenního digitálního detoxu. Vědci odhalili měřitelné změny.
Americká společnost OpenAI stojí v popředí závodu v oblasti umělé inteligence (AI). Není však zisková, což se její šéf Sam Altman rozhodl změnit na burze. Má to však jeden háček. Vyšetřování listu The New Yorker o něm vyneslo na světlo znepokojivá zjištění, která mohou tento cíl zkomplikovat. Altman má podle nich bohaté zkušenosti s manipulací, nikoli se strojovým učením.
Melatonin se stal celosvětovým hitem, přesto odborníci varují, že jeho nekontrolované užívání může mít nečekané dopady na náš hormonální systém. Proč je v některých zemích na předpis, zatímco u nás ho koupíte v každém supermarketu, a na co by si měli dát pozor zejména rodiče malých dětí?
Cílem programu Artemis není zapíchnout na Měsíci vlajku, ale vybudovat zde trvalé osídlení a výzkumnou infrastrukturu. To bude pro astronauty zdravotní výzvou. Co je tam čeká?
Špenát je dlouhodobě považován za jednu z nejzdravějších potravin. Nové analýzy ale ukazují, že může zároveň patřit mezi nejvíce zatížené plodiny z hlediska pesticidů a dalších látek. Co z toho plyne pro běžného spotřebitele?