Třetí víkend v říjnu jsou císařské hody neboli havelské posvícení. Jaké dobroty si lidé dávali?

Posvícení v Čechách, hody na Moravě a krmáš ve Slezsku se za starých časů slavily v každé obci většinou na podzim, kdy už byly nový mák, povidla i čerstvá mouka na koláče a vykrmená husička, kachnička nebo prasátko na pekáč. Býval to jeden z nejoblíbenějších lidových svátků. Pokud byla úroda dobrá, slušelo se to náležitě oslavit dobrým jídlem a pitím, tancem a zábavou s celou rodinou, přáteli a sousedy. A protože se hody většinou konaly v sousedních vsích v různé době, nařídil Josef II. slavit jen jedno posvícení v roce a termín stanovil na třetí týden v říjnu o svátku sv. Havla (16. 10.). Lidé si to vyložili po svém a kromě svého původního posvícení začali slavit i císařské hody neboli havelské posvícení. Pojďme si připomenout, jak kdysi probíhaly posvícenské dny a jaké se dodržovaly zvyky, co bývalo na slavnostní nedělní oběd a jak se posvícení slaví dnes.