Báječné léto, báječné exploze smíchu, zdravý vzduch i rozum… Mé tábory. Glosa Iva Fencla

Foglar by mě možná z tábora poslal domů. Nevím. Podobná úvaha naprosto není hypotetická, jelikož v čase mého dětství tábory ještě vedl. Představoval jsem si tyto stanové tábory jako ten v knize Hoši od Bobří řeky a popravdě si myslím, že bych podobné prázdniny zvládl. Ne, možná bych nebyl Mirek Dušín, ale Rychlonožkou třeba ano. Bavilo by mě lovit bobříka odvahy a jít za tmy lesem k močálu, ze kterého čouhá či vyčnívá odporná ruka. I když je ten pařát jen větev. A ‚živilo‘ by mě energií, kdyby mě lehce ‚máklý‘ vedoucí tábora strašil Zelenou příšerou! Bu bu bu! Koneckonců si nemyslím, že by musel být máklý. Abychom totiž děti zabavili, tak je často i strašíme! I klasické povídky Montagua Rhoda Jonese občas zaberou. Mrazí z nich, když je převyprávíte u nočního ohně.