Hypochondrii před sto lety brali vážně, dnes se hypochondrům každý směje

Když se někdo dobře stará o své zdraví, je to v pořádku. Pokud se ale snaha být zdravý zvrhne natolik, že si denně měříme teplotu, puls a tlak, s každou prkotinou letíme k lékaři a děsíme se, že trpíme vážnou chorobou, jen co nás někde píchne, pak si koledujeme o diagnózu. Ale ne takovou, jakou bychom čekali. Tato diagnóza se nazývá hypochondrie. To, že někoho ze svého okolí označíme za hypochondra, nemusí ještě nic znamenat. Toto lidové pojmenování si může vysloužit každý, kdo se trochu více sleduje a chodí často k lékaři. Jestliže jsou to jen hypochondrické sklony, můžeme se spíše setkat s blahosklonným chováním stran blízkých osob či praktického lékaře, kterému už možná leckdy dochází trpělivost. Hypochondrie ale může být i závažnější diagnóza anebo psychická porucha, která se přesněji nazývá Münchhausenův syndrom.