Novoroční zlatá horečka: Archiv odtajnil mapu nacistického pokladu

Obrovský poprask vyvolal 3. ledna nizozemský Národní archiv, když při každoročním dni otevřenosti  odtajnil tisíce dokumentů a mezi nimi i mapu vedoucí k domnělému nacistickému pokladu v Ommerenu. Mapa je součástí rozsáhlejšího materiálu z poválečného pátrání po nacistickém pokladu z vyloupené arnhemské banky. Archiv materiál tajil po 75 let, aby ochránil zájmy majitelů nemovitostí na místě. Jenže 75 let je maximální doba, po kterou je možné v Nizozemsku dokumenty utajovat a tajemný příběh z konce války vzbudil vlnu vlnu zlatého šílenství. Příběh čtyř beden Podle „oficiální“ verze jsou v kořenech třetího topolu, stojícího u polní cesty, ve vzdálenosti 120 metrů od silnice mezi Ommerenem a Lindenem, asi 70 centimetrů pod povrchem uschovány 4 bedny na munici. V nich mají být mince, hodinky, šperky, diamanty a další drahokamy, pocházejíci z poničené pobočky Rotterdamsche Bank v Arnhemu. Cenností se měli zmocnit němečtí vojáci po bombardování Arnhemu, při kterém prý byly zničeny trezory banky a cennosti se válely na ulici. Vojáci cennosti nasbírali a čtveřice se domluvila, že si je bezpečně uloží a po válce vyzvedne. Dva ze čtveřice se konce války nedožili, osud třetího není znám a poslední, uváděný jako Helmut S., člen paradesantní jednotky, dislokované v nedalekém Velpu, se po válce stal výrobcem nábytku v Baden-Badenu. Helmut buď po válce nebyl dostatečně opatrný, protože netrvalo ani dva roky a stal se cílem zájmu nizozemské organizace Beheersinstitut, zabývající se pátráním po ukradených cennostech a jejich návratem právoplatným majitelům. Druhou možností je, že Helmut se organizaci ohlásil sám. Poválečné pátrání Výsledkem oznámení bylo hned troí neúspěšné pátrání v okolí Ommerenu v roce 1947.