Nejhorší exploze chemičky: Záměnu mrtvých tajili komunisté i před pozůstalými

O výbuchu chemičky u Mostu se dodnes šíří fámy. Například, že nejvíce obětí bylo v tramvaji projíždějící kolem. Skutečné oběti se ale staly předmětem nechutné hry Státní bezpečnosti. Nejhorší poválečná průmyslová nehoda se odehrála 19. července 1974.  Sedm minut po dvacátí hodině prasklo zkorodované koleno kolony na výrobu umělého lihu a továrnou se začal šířit oblak výbušného plnu. O dvě minuty později dosáhl oblak pyrolýzních pecí a Chemické závody Československo-sovětského přátelství vyletěly při explozi o síle až 30 tun TNT do povětří. O banálních až tragikomických příčinách obrovské katastrofy pojednává první část článku. Na místě zemřelo 15 pracovníků továrny a šestnáctá oběť druhý den v nemocnici. Exploze  zdemolovala nejen provoz výroby syntetického lihu, ale zcela srovnala se zemí sousední turbokompresorovnu. Z pěti pracovníků na tomto provozu nepřežil nikdo. S obrovským štěstím z havárie vyvázla Pavla Salabová, pracovnice odběru vzorků. Naposledy přišla na provoz syntetického lihu odebírat vzorky v 19:45 a zdržela se podle svých slov 20 minut. Z provozu tedy odešla pár minut před výbuchem. Výpověď svědkyně: Při posledním odběru plynů – mám na mysli v oddělení dělení plynů v 19:45 jsem viděla obsluhu paní Evu Danihelkovou, která sledovala před sebou řídicí panel. I když jsem brala tyto vzorky prakticky asi 20 minut, před výbuchem, nic mimořádného ani zvláštního jsem zde v dělení plynů nezjistila ani neviděla. Ani obsluha paní Danihelková s kterou se dobře znám se mne na nic nestěžovala – takže jsem měla zato, že zde je v pořádku a myslím, že ani Danielková nic zlého netušila, protože byla pozitivní a jak jsem již uvedla na nic si nestěžovala. Směnovým mistrem zde byl Jaroslav Švelka, kterého jsem sice, při posledním odběru neviděla; kde se v 19.45 hodin zdržoval to nevím, ani nevím kde v tuto dobu byla ostatní obsluha. Jak jsem již uvedla viděla jsem zde u panelu jen pani Danihelkovou. Ještě […]