Jak jsem se skoro zjevil u regálu s vajíčky. Komentář Štěpána Chába

Nechodím moc na nákupy. To obstarává má moudrá a krásná paní. Ale vyrazil jsem. A protože patřím do sorty lidí, kteří tak nějak intuitivně tuší, kolik stojí mléko, vajíčka, cukr (jenom tyhle tři položky, v ostatních plavu), došel jsem při nákupu ke zjištění, že po půlroce naší ekonomiky tuším kulové. Obzvláště u vajíček jsem se začal s podezřením rozhlížet, jestli někde není skrytá kamera. Byla, ale ne ta pro srandu, ale pro ostrahu. Namířená na plata vajíček, bedlivě sledovala, kam se hnu a co tam budu dělat. A jestli, já zlotřilec, nemám políčeno na lup vaječného zlata.