Šedá zóna válečná. Ukrajinský Vuhledar
Před 2 roky
Takové neštěstí, taková hrůza! – naříká jednasedmdesátiletá Káťa, spíná ruce k nebi a z očí se jí řinou slzy. Potácí se sem a tam mezi troskami pětipodlažního paneláku, kvílí jako zvíře a přitom se modlí. Obejmu ji a snažím se zjistit, co se tu stalo od podzimu, kdy jsem byl ve Vuhledaru naposledy. „Dědu to zabilo před třemi týdny,“ vzlyká Káťa. Když začaly exploze, snažil se ještě narychlo dotáhnout do sklepa své kolo, byl to jeho poklad. Nestihl to. Šrapnel mu vnikl do břicha a utrhl mu…