Bratr si z matky dělá mama hotel. Upozornila jsem ji na to a od té doby spolu nemluvíme, nechápe Veronika

Když mi bylo necelých osmnáct, odstěhovala jsem se od našich. Chtěla jsem se osamostatnit a žít už sama. Přišlo mi to takhle normální, správné a prospěšné pro všechny. Mám ještě mladšího bratra, který je zcela jiného ražení, než jsem já. Je to takový ten typický ufňukánek, jehož chyba samozřejmě není nikdy nic. Nemá práci, ale ne svou vinou. Je už podruhé rozvedený, ale pochopitelně za to nemůže. Dluží peníze, ale samozřejmě se do dluhů dostal úplně nevinně.