O své lásce k motýlům a o dopisu, který jsem poslal Karlu Černochovi do nebe. Album Ondřeje Suchého
Před 2 roky
Miluju od dětství motýly. Když jsem byl malý kluk a na louce jsem chytal motýly do dlaní, vysvětlila mi maminka hned od začátku, že se nesmím motýlovi sáhnout na křídla, Setřel bych mu z nich pel, a on by pak nemohl létat. Chytal jsem motýly opatrně do dlaní, kde mně chvilku příjemně a něžně šimrali, a pak jsem dlaně rozevřel a oni odlétali na svobodu. Později jsem viděl motýlí sbírky v muzeu. Byli nádherní! Jenomže mrtví, napíchaní v zasklených skříňkách. Bylo mi jich líto. Větší zážitek mě ještě později čekal v botanické zahradě, kde létali motýli svobodně všude kolem. Krásný zážitek! A také vzpomínka na dětství. Tehdy mě napadlo dvojverší: Toť otázka: Je láska motýlí b ě l á s k a?