Tajemný Alkazar: Jaderné úložiště a místo, kde možná skončila Hagenova bájná štola
Před 2 roky
Když se řekne podzemí u Berouna, jako první se obvykle vybaví Ameriky. Jen o kus vedle je pozoruhodný lom s uloženým radioaktivním odpadem. Lom Alkazar začal vznikat na břehu Berounky v roce 1908. Až do příchodu nacistů to byl obyčejný vápencový lom pražsko-železářské společnosti. Říkalo se mu V Kozle, Hradiště, nebo také Hostím 1. Za druhé světové války tu měly vzniknout postupně dvě nacistické podzemní továrny. Továrny, které vznikly jen částečně Z Berouna sem byla postavena úzkorozchodná vlečka z Berouna-Závodí až do u lomu Alkazar. Trať měla být později upravena na běžný rozchod. Jako první chtěla v lomu Alkazar vybudovat podzemní továrnu firma Škoda werke z Plzně. Vyprojektovala tu podzemní továrnu Sigma III. na výrobu tankových kanonů ráže 75 mm. Ještě před začátkem prací z projektu sešlo, nicméně jen o měsíc později lokalitu převzala firma Avia. Nakonec zde byla zahájena ražba podzemních sálů pro výrobu leteckých motorů pod krycím názvem Kainit. Továrna ale nebyla dokončena. První jaderné úložiště u nás Jediné využití, které zdejší podzemí nalezlo, bylo v případě dvou štol, které byly po válce proměněny v nejstarší úložiště radioaktivního odpadu u nás. Radioaktivní odpady se ve štolách ukládaly od roku 1958 až do roku 1964. Do tajného neoznačeného úložiště se v 70. a 80. letech prokopávali dobrodruzi a výzkumníci. V devadesátých letech bylo proto celé zalito betonem. Celkem zde bylo umístěno 4 100 sudů s radioaktivním odpadem. Šlo o nízkoaktivní odpad, především ze zdravotnických zařízení. Lom se dělí na levý amfiteátr, který zleva ohraničuje výrazná trojúhelníková stěna nazývaná Matterhorn. Vpravo od něj je takzvaná Homole, oddělující levý amfiteátr od pravého. Matterhorn je proražen v úrovni paty horní a střední etáže štolami. Některé štoly v Homoli a především vertikální sypný komín za ní byly po několika smrtelných nehodách kolem roku 1970 materiálem zasypány. Lom má celkem tři dobývací patra v levém amfiteátru je ještě […]

