Foto: Když klesla Vltava v Orlíku, vyplavila vzpomínky na mlýny, mosty a solnou stezku

Kvůli opravám na přehradě v posledních letech několikrát částečně vypustili orlickou přehradu. Dvacet kilometrů řeky se vrátilo do původního koryta. Vzdutí Orlické přehrady běžně dosahuje až k patě přehrady Kořensko, tedy přes 60 kilometrů. Upuštění nádrže odhalilo některé pozůstatky na poslední třetině nádrže. Osada Podolsko je dnes především chatová oblast. Staré Podolsko zmizelo při napouštění přehrady. V Podolsku stával mlýn s jezem s propustí pro vory. Zbytky obce a kamenný můstek v Podolsku Vltavu v Podolsku kdysi překonávala stará silnice z Písku do Tábora. V roce 1553 se v těchto místech zmiňuje přívoz. V roce 1847 tu postavili řetězový most. V roce 1959, těsně před zaplavením místa vodou, byl prohlášen za technickou památku a rozebrán. Starý most u Podolska přestal za 1. republiky stačit narůstající dopravě. Nový železobetonový most tu vyrostl mezi lety 1938 a 1943. Byl oceněný na několika mezinárodních architektonických soutěžích a přezdívalo se mu brána do nebe. Necelých 20 let tu stály oba mosty vedle sebe, nebo spíš nad sebou. Starý most čekal na své nové umístění 15 let. Ten nový byl před napuštěním přehrady ve spodní části vyztužen. Bývalá silnice je tu jasně patrná, na některých místech lze stále spatřit asfalt. Pro návštěvníky je vizuálně nejatraktivnější kamenný můstek přes temešvárský potůček. Přestože téměř 60 let pod hladinou se na stavbě podepsalo a klenba se na dvou místech už propadla, stále je tu vidět kus poctivé cestářské práce. Rejsíkov povstal z vln O kus dál se už Vltava zcela vrátila do svého koryta. Mezi obcemi Údraž a Doubravka stával Rejsíkovský mlýn. Jeho vodní kolo bylo na spodní vodu a později se z mlýna stala malá vodní elektrárna. Město Vodňany sem instalovalo dvě Francisovy turbíny. Na pravém břehu je dodnes dokonale zachované zpevnění břehu a potahová stezka pro tažení šífů proti proudu. V 16. století rozhodl se české království stalo součástí habsburské říše […]