Kdo spáchal vraždu v Polné: Pachatel po letech nalezen

V lese Březina 29. března 1899 před šestou večer někdo zavraždil Anežku Hrůzovou. Důkazy ve spisu ukazují, že Anežka zemřela později, nezemřela v lese a že ji zavraždil někdo jiný. O pár dní později byl kvůli podezření z vraždy zatčen Leopold Hilsner, který podle mínění místních spáchal rituální vraždu se dvěma kumpány. Přestože proti Hilsnerovi nebyl jediný přímý důkaz a nepřímé se navzájem vylučovaly, dostal židovský pobuda trest smrti oběšením. Případ vyvolal obrovskou vlnu protižidovské hysterie. Podrobnosti obsažené v několikatisícistránkovém spisu ale ukazují na skutečného pachatele. Podle závěru soudu stihnul Hilsner za deset minut dojít tři kilometry z Polné na vrch Březina a na místo činu a vyrobit si hůl. Za čtvrt hodiny potom měl zavraždit Anežku Hrůzovou, převléct se do jiných šatů, zbavit se původních a vrátit se do Polné. Ani jedno není možné fyzicky stihnout. O důkazech, potvrzujících Hilsnerovu nevinu, pojednává první část materiálu. Neznámý na místě nálezu Několik svědků přitom vypovědělo o jakémsi podivném muži s pronikavým pohledem, který se v lese v posledních dnech před zmizením Anežky potloukal. Popsali ho shodně a shodně vyloučili, že by to mohl být Hilsner. Hajný Mischinger našel v lese místo, kde si neznámý uřízl hůl, která se potom našla se stopami od krve na místě nálezu Anežčina těla. Vrahem tedy mohl být onen podivný muž v šedých šatech s pronikavým pohledem. Jedním z tehdejších kandidátů na neznámého byl pražský kožešník Karel Janda a nějaký čas kvůli podezření z vraždy Hrůzové dokonce strávil ve vyšetřovací vazbě. K Polné má vztah – je vdovec a jeho žena je pohřbena v Polné. Ve městě se zdržoval od 8. března do 4. dubna. Po návratu z Polné se chová pomateně a je hospitalizován v ústavu pro choromyslné. Když ho v ústavu navštěvuje komisař Olič, svěřuje se mu, že blázní od chvíle, kdy spatřil tělo mrtvé Anežky. Na kalhotách […]