Čabajka z dovozu: Ikarus 280 na československých linkách
Před 2 roky
Sssssss – křach! Žádné měkké dovření dveřních dílů, ale zasyčení, krátká prodleva a pak úder jako od karatisty: to byl druhý poznávací znak, jimiž o sobě dal vědět dlouhý Ikarus 280 nic netušícímu cestujícímu, jenž namísto úhledných vozidel z vysokomýtské Karosy zvolil k dopravě občas poťouchlý výrobek ze země uheráku a červeného bikavéru… Ale nekřivděme Maďarům hned ze začátku: ve výrobě autobusů měli tradici, sice jen ojedinělou a nevelkou, ale tohoto černého Petra jim přidělil rozdělovník tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci – a proti tomu nebylo odvolání. Nota bene, Československo také možná nechtělo povinně odevzdávat uran Sovětskému svazu – a muselo! Tak jak to tedy s těmi Ikarusy bylo?