Feministický paradox: Čím více mezi námi běhá feministek, tím méně společnost chápe, o co jde
Před 2 roky
Za těch pár let, co se otevřeně označuju za feministku, jsem v Česku rozpoznala jen pár typů reakcí na svou světonázorovou otevřenost. Pochybovačně zvednuté obočí, trapné ticho a přání změnit téma, souhlas mírným úsměvem a velmi podstatná poslední možnost: hlasitá konfrontace, někdy před očima, někdy za zády. To poslední jde často ruku v ruce s absolutním nepochopením feminismu jako takového a totální neznalostí toho, o co českým feministkám vůbec jde. Takže o co nám jde?