Historii dávných zemských bran oživí Radomír Dvořák další sochou v krajině

Tradiční česká dětská hra a říkanka „Zlatá brána otevřena, zlatým klíčem odemčena…“ je mottem sochařského projektu Ante Portas – Zemská brána, jehož autorem návrhu i realizace je Radomír Dvořák z Vysočiny. Investorem sochy je městys Libice nad Doubravou s přispěním Ministerstva místního rozvoje. Jak autor vysvětluje, sochařské dílo stojí na Liběcké stezce (spojnice Brno - Záboří nad Labem, Čáslav), nikoli však přímo na linii zemské hranice. Tu ve středověku, před hustším osídlením krajiny, tvořil prales široký kolem 30 km, ve kterém bylo zakázáno těžit dřevo, usazovat se či budovat nové cesty. Stezka podle sochaře sloužila především jako obchodní, ale brány a další pozorovatelny na ní měly též strážní roli. U Libice stezka opouštěla průsek (na šíři soumara) tímto jinak neprostupným porostem. Zrcadlově k ní je předpokládána existence brány na moravské straně u Žďáru nad Sázavou. „Nevíme, jak Zemská brána ve středověku vypadala, zda vůbec měla nějaké alespoň symbolické zhmotnění, třeba v podobě dřevěné konstrukce. Zda to nebylo jen slovo, označení strážního a obranného místa…,“ uvažuje Dvořák. Výtvarná vize, kterou rozvíjel a přetvářel od roku 1979, tedy podle něho usiluje o vyjádření subjektivní i obecné představy a symboliky brány. „V případě, že táhnul lesem nepřítel, místní malá posádka rychle zorganizovala skácení několika desítek stromů do průseku, korunami proti směru útoku. Ten byl tak podstatně zpomalen, což umožnilo příchod většího počtu zemské hotovosti, obránců hranice z vnitrozemí,“ vysvětluje sochař k výchozím impulsům díla. Jak dodává, zemské brány byly poté ve 13. století nahrazeny rychle se rozvíjející soustavou hradů a měst. Krásné místo, zázrak Velkým impulsem pro pokračování v práci na letitém projektu „ze šuplíku“ Ante portas - Zemská brána byl pro sochaře Dvořáka článek archeologa Petra Hejhala ve vlastivědném sborníku Havlíčkobrodsko č. 24. (Zemské brány na Českomoravské vrchovině), v němž autor na základě etymologie místních jmen lokalizoval pravděpodobné zemské brány na Vysočině. K realizaci kamenné plastiky poskytla obec Libice nad Doubravou úbočí vrchu Hradiště, památné místo Vyhlídka strážců na Liběcké stezce, místo zvané Na Vinicích. „Úžasné místo, které jsem už od gymplu důvěrně znal, o kterém jsem celá léta snil, ale o které jsem si vůbec netroufal říct. Zázrak,“ oceňuje umístění sochy Dvořák. „Původní koryto Chrudimky v Hedvikovském údolí u Třemošnice dokládá, že před vyzdvižením Železných hor se Chrudimka vlévala do Doubravy. Krajinu na sever i na jih od brány tvoří mnohem starší přeměněné a vyvřelé horniny. Jedná se tedy o krajinu výjimečnou a dramatickou,“ cituje sochař Marka Chvátala, kurátora geologických sbírek Národního muzea v Praze. Brána podle něho stojí na usazeninách mělkého subtropického druhohorního moře, v jehož píscích byly nedávno na Kutnohorsku nalezeny pozůstatky prvního českého dinosaura. Samotná dvacetitunová socha je vysoká 333 cm. Je zhotovena z modré lipnické žuly a horecké žuly melír - modrá/žlutá (lev, orlice). Polotovary pro její montáž tvořil Dvořák ve svém ateliéru na Vysočině, v areálu lomu Granit Lipnice. Odhalení plastiky se koná v sobotu 6. září od 17 hodin. Program bude doplněn o prodej knihy Cesta Liběcká, kterou městys Libice nad Doubravou vydal k této příležitosti. Parkoviště pro akci bude zřízeno u rybníku Doubravák, odkud je to k Zemské bráně pěšky 750 m mírně do kopce. Očekávána je podle sochaře početná účast lidí. „Hned po odhalení asi budu mít nějaké povinnosti, ale od Zemské brány je skvělý výhled. Zvláště na jih a jihovýchod,“ avizuje sochař, který chce být osobně na místě už od 15 hodin.