Šípky jsou mimořádně bohatý mix vitamínů a minerálů pro naše tělo. Uvaříte z nich léčivý čaj nebo báječnou šípkovou omáčku

Ty malé červené plody, co zdobily keře podél silnice mě odjakživa fansinovaly. Povinný sběr šípků mi jako dítěti v tomto případě nedělal problém, ovšem to mě zajímala pouze ta úchvatná sytě červená barva. Náklonost k barvám mi zůstala a náklonost k šípkům v podstatě také. Kromě vydařené barvy disponují totiž i slušným vitamínovým potenciálem a neméně slušným kulinářským základem. Dozrávají na přelomu září a října a nejlepší jsou právě nyní - přešlé prvním mrazem.Šípky /latinsky Fructus cynosbati/ mají vysokou hodnotu vitaminu C a A, obsahují i vitaminy K, PP, B 1 a B 2. Patří k čeledi růžovitých, což patřičně dokládají jejich pichlavé, svědění vyvolávající nažky. Šípkový keř uvidíte v plném květu na začátku léta, v červnu a červenci, plody se pak dostaví na podzim, obvykle během září. Jejich blahodárné působení popisuje už anglosaský herbář z 11. století, šípky bývaly nedílnou součástí lidového léčitelství. Z tohoto červeného bohatství připravíte oblíbený šípkový čaj, který je v zimním období cenným zdrojem vitaminu C. Z plodů lze vyrobit víno, šípkovou marmeládu a nebo sirup. Sirup se dříve vyráběl i z korunních plátků růží, pomáhal prý při horečkách a ledvinových chorobách. Díky kombinaci vápníku, rutinu a vitaminu C jsou šípky nejlepším přírodním lékem proti paradontóze a onemocnění dásní.