Zapůjčené unikátní české skříňové betlémy našly na pět let místo v Třešti

Velké i menší skříňové betlémy, z nichž mnohé ležely po léta pozapomenuty kdesi na půdách domů, našly díky dlouhodobé zápůjčce své místo v galerii v patře budovy Základní umělecké školy na náměstí T. G. Masaryka v Třešti. Jak informovala vedoucí odboru kultury a propagace z třešťské radnice Romana Šťastná, tvoří expozici různé typy betlémů z mnoha koutů republiky: „K vidění jsou kralické betlémy, ale i krkonošské, orlické nebo šumavské a další. Jsou zde také použity různé druhy materiálů.“ Nejrůznější domácí betlémy také odkazují k různým obdobím. Zasazeny jsou do osobitých typů skříní a skříněk, komod, „kredencí“ či zasklených rámů, a to doslova od baroka, přes první republiku až po současnost. Jejich figurky jsou vyrobeny ze dřeva, papíru, keramiky nebo ze sádry. Unikátem jsou např. figurky oblečené do látkových oděvů, zatímco betlémové figurky bývají většinou kolorované. K vidění jsou díla prostá, ale i detailně propracované modely s osvětlením. „Jsou to betlémy sebrané během let různě po půdách. Paní Veronika Lencová, která je sbírá, většinou narazí na nějakou zajímavost na prodej a takto zachránila spoustu betlémů. Na objevených betlémech poté pracují restaurátoři, odborníci v oboru. Části sbírky jsou umístěny v různých místech, např. na zámku v Českém Krumlově,“ vysvětluje R. Šťastná. Pražské sběratelce, která se vedle své práce v oboru statistiky věnuje např. i čalounění nábytku, se podle třešťských organizátorů líbilo tradiční propojení města Třeště a tematiky betlémů. Část své sbírky pro expozici poskytla prozatím na pětiletou dlouhodobou zápůjčku. Snahou provozovatelů výstavy bude ještě co nejvíce doplnit popisky či konkrétní příběhy jednotlivých exponátů. Specifikem vystavených betlémů je totiž i podle Šťastné právě jejich umístění ve skříních, šuplících a nejrůznějších „šuflatech“, mnohdy v zajímavých historických kusech nábytku. Právě v této své podobě či adjustaci bývaly v době svého „praktického života“ součástí domácností. Mají různé rozměry či tematiku. Je mezi nimi např. betlém hornický, jindy je scenérie zasazena k modelu hradu. „Výstava je průřezem historií, obsahuje betlémy od 18. století až po současnost. Každý je zcela originálním dílem a osobitým vypravěčem příběhu a dokladem kultury místa, odkud pochází,“ uvažuje R. Šťastná. Důraz je podle ní v pojetí expozice položen na zachování autenticity a na ukázku vývoje řemesla betlémářství napříč staletími. Návštěva výstavy je možná přes „Íčko“ V samotné Třešti má stavění betlémů tradici více než 200 let. Stálá expozice zdejších dioramatických betlémů v přízemí Schumpeterova domu aktuálně prochází pravidelnou každoroční přestavbou s výměnou mechu, a je tedy dočasně uzavřena. Některé z místních betlémů mají až kolem 500 figurek a dosahují délky okolo sedmi metrů. Unikáty jsou zde např. Brožkův betlém nebo betlém, který postupně vzniká z figurek vyrobených na řezbářském sympoziu Dřevořezání. Má už více než 1300 figurek. Od Štěpána do Hromnic je v Třešti možné navštívit také zhruba dvě desítky domácností, které každoročně zpřístupňují veřejnosti své betlémy v rámci tzv. Betlémské cesty. Expozice specifických skříňových betlémů v budově ZUŠ nyní tuto třešťskou tradici rozšiřuje o další rozměr. V patře školní budovy sousedí s výstavou stovek plastikových modelů, která zde byla otevřena 10. listopadu. Modely z odkazu dr. Vladimíra Balíka městu věnovala rodina modeláře. Opravili je a do tematických sekcí uspořádali členové Klubu plastikových modelářů Jihlava. Prohlídky obou výstav zajišťuje Turistické informační centrum Třešť (TIC) sídlící v nedaleké Roosewel