Chtěl pustit z vazby, když neuspěl, vybouchl

Nečekaně vyhrocený závěr mělo u Okresního soudu v Jihlavě úterní dopolední hlavní líčení s recidivistou Ondřejem Karšou (25) z Jihlavy. Když se dozvěděl, že z vazby poputuje brzy rovnou do výkonu trestu, kde si má odsedět pravomocný trest tři roky za pokus ublížení na zdraví krádež, loupež, výtržnictví, dal průchod svým emocím. „Proč? Vždyť mám rodinu, se kterou se chci rozloučit,“ spílal směrem k soudkyni Tereze Jedličkové. „Teď buďte potichu,“ umravnil Karšu nejprve člen eskorty. Karša si ale nedal říct a ve svých emočních výlevech pokračoval, až soudkyně dokonce musela přerušit a následně také ukončit odůvodnění, proč Karšu ponechává dál ve vazbě. „Mě to nezajímá. Můžeme jít...,“ hekl zalykajícím se hlasem ke členu eskorty. „Ondro, přestaň,“ napomenula ho i z místa pro veřejnost i recidivistova blízká příbuzná, která celé jednání sledovala. „Pane obžalovaný, i kdybych teď rozhodla, že nebudete dále ve vazbě, státní zástupce by si se stoprocentní jistotou proti tomu podal stížnost. Ve vazbě byste proto stejně zůstal, dokud se nerozhodne o stížnosti,“ vysvětlovala marně procesní postup Karšovi soudkyně. „Uvědomit si, že máte rodinu, jste si měl, než jste začal páchat trestnou činnost. To, že jste ve vazbě, je jen vaše vina. Uvědomte si to...“ dodala soudkyně. „Na chodbě mám malou dceru, mohl bych ji aspoň vidět?“ dál si jel svoje Karša. Žalobce Ivo Novák se mu přímo v soudní síni snažil vysvětlit, že takové požadavky musí řešit výhradně prostřednictvím návštěv ve vazbě nebo poté ve výkonu trestu. „Neviděl jsem ji čtyři měsíce...,“ lamentoval Karša. Marně se mu soudkyně dál snažila vysvětlit, že si za to svým chováním, když byl na svobodě, může výhradně sám, protože páchal trestnou činnost. „Může to už skončit, tohle to? Hotovo…,“ křikl na soudkyni. Ta proto už dál v odůvodnění svého rozhodnutí nepokračovala. Karša si proti vazbě podal stížnost a eskorta ho následně odvezla jednací místnosti. Na chodbě se po jednání ještě o další rozruch postarali Karšovi příbuzní, kteří hlasitě obviňovali členy z eskorty z fyzického napadení odsouzeného. „Oni ho ho normálně zmlátí. Ať si mlátí svoje děcko a ne naše,“ bouřili se, než definitivně odešli z justičního paláce. „Ze strany obžalovaného byla slyšet deklarace, že již nechce páchat trestnou činnost. Chce žít řádným životem. Takovýchto slibů jsem tu slyšela spoustu. Byla bych ráda, kdyby tomu skutečně tak bylo...,“ stihla říct v odůvodnění soudkyně, ještě než se do něj slovně vložil Karša.