Hledání majitele je občas detektivka

Kateřina Škarková působí jako vedoucí jihlavského Útulku pro opuštěná a nalezená zvířata Městské policie Jihlava. Ten má na starosti mnohem více než jen péči o opuštěné psy. Jak jste se k práci v městském útulku dostala? Už v dětství jsem doma chovala všechna možná zvířata. Hlavně tedy psy, ale také křečky, želvy, rybičky, morčata, papoušky, burunduky. Tohle byl takový můj splněný sen, zachraňovat zvířata. Do útulku jsem nastoupila v březnu v roce 2021. Kromě záchrany zvířat tu je další spousta věcí, které se dají vylepšovat. Protože jsem hodně akční člověk, mám v hlavě spoustu nápadů, jak zvířatům zlepšit pobyt u nás. Ať už jsou to krásné výběhy pro psy, voliéry pro další zvířata a spousta dalších velkých i malých „projektů“. Jak vypadá běžný pracovní den zaměstnance útulku? Ráno si nejdřív s kolegy rozdělíme „rajóny“, prvním úkolem je vyvenčit psy a pustit je do venkovních výběhů. Pak přichází na řadu výměna vody, krmení, případně léky. Dále se obstarají kočky a další zvířata. Všechno se musí uklidit a vydezinfikovat. Do toho se jezdí na různé výjezdy, kolega byl právě dneska kvůli přejeté kočce. Málo lidí ví, že máme na starosti i sběr mrtvolek zvířat po městě. Během dne chodí zájemci o adopci nebo na venčení psů. Do toho samozřejmě údržba areálu, nákupy, opravy, takže se tady nenudíme. O areál se staráme sami, pouze na větší opravy jezdí specializované firmy. A samozřejmě, pokud se někde najde ztracené nebo opuštěné zvíře, jedeme ho zachránit. Odchyt takovýchto zvířat, ať je to ztracený pes nebo netopýr v bytě, přináší spoustu adrenalinu a improvizace. Asi nejsmutnější jsou zásahy u dopravních nehod nebo u zemřelých majitelů. Staráte se pouze o Jihlavu? Naším zřizovatelem je statutární město Jihlava, což znamená že jsme městský útulek a na starosti máme zvířata v Jihlavě a příměstských částech. Obecně existují ještě soukromé útulky, které žijí vyloženě z darů od lidí, pak jsou ty městské, které sponzoruje město. V případě, že se najde zvíře v jiné obci, měli by se lidé obracet na obecní úřad dané obce. Každá obec má ze zákona povinnost postarat se na svém území o nalezené nebo opuštěné zvíře. Ale ne všude tak samozřejmě činí. O jaké druhy zvířat se v útulku staráte? Kolik jich v současnosti máte? Psů teď máme patnáct a koček šest. Staráme se také o exotická a domácí zvířata. Máme tady hady, leguána, z domácích králíky, osmáky, papoušky. V podstatě vše, na co si vzpomenete. Měli jsme tu i agamu, chameleona, občas někdo přinese vodní želvu. Co se týká divokých zvířat, tak spolupracujeme se záchrannou Stanicí Pavlov. Ti berou srnky, ptáčky, veverky nebo třeba netopýry. Jak je to s nalezenými zvířaty v noci? Celkem je nás tu teď šest zaměstnanců, jedeme na dvousměnný provoz. V zimě od 7 do 18 hodin, v létě od 7 do 20 hodin. Když tady nejsme, což je právě přes noc, tak nás zastupuje městská policie. Tu je možné kontaktovat přes noc. Ti, pokud nějaké zvíře odchytí, dopraví nám ho do útulku a ubytují v předem připravených záchytných kotcích. Takže nás ráno občas čeká překvapení. Snažíte se zjistit příběh nově přijatých psů, najít původního majitele? Každý pes, který k nám přijde, má svůj příběh, ale občas je to dost detektivka. Já se vždycky snažím dopátrat původu toho zvířete, když to jde. Máme tu psy po zemřelých majitelích, psy, kdy majitel musel nastoupit do výkonu trestu. Pak tu máme nalezené psy, kteří byli přivázaní v lese nebo jen tak volně vypuštěni. Pak je to dost detektivka, ale snažíme se vždy dopátrat původu toho zvířete. Informace, kde pes žil nebo co zažil, jsou důležité pro další manipulaci nebo případnou adopci. Ale většinou je těžké dokázat, kdo se psa zba