Co si nevydřeme, to nemáme. Zadarmo od soupeřů nic nedostaneme

Po 13 letech vrátily do krajského města Vysočiny dospělou ligovou soutěž, ale to hráčkám Abraka agency Volejbal Jihlava nestačí… Druhá liga má posloužit jako krátkodobá „přestupní stanice“ do ještě vyššího patra. V polovině základní části je nováček v čele skupiny B a jeho postupové ambice se jeví reálně. „Je to náš cíl. Pokud se nám podaří skupinu vyhrát, měli bychom být na prvoligovou baráž perfektně připraveni. Je to hratelné,“ řekl kouč a současně předseda klubu Kryštof Kozler. Jak blízko nebo daleko jste splnění předsezonního cíle? Je k tomu ještě hrozně moc daleko. Ukázalo se, že aktuální naše umístění v tabulce je nad očekávání. Většina holek v kádru hraje dospělou soutěž poprvé v kariéře a sbírá zkušenosti. Mančaft si ještě pořád sedá. Mladé holky byly zvyklé hrát se svými vrstevnicemi a najednou je mezi nejmladší a nejstarší hráčkou rozdíl 13 let. Klobouk dolů, jak to holky zvládají. Jedete hodně nad očekávání? Na startu sezony jsme netušili, do čeho jdeme. Postupně se ukázalo, že byť nám chybějí zkušenosti, primárně můžeme o špici hrát. Záleží to čistě na nás. Budeme-li předvádět dobré výkony, máme na to každého soupeře stabilně porážet. Když jedeme hrát extraligu juniorek do Prahy na Olymp, doufáme, že domácí budou mít horší den a nepodají top výkon. Ve druhé lize žen je to plně v naší režii. Nechceme čekat na to, co udělá soupeř. Jaká byla reálná očekávání směrem k polovině základní části? Potvrzuje se, že soutěž je ohromně náročná. Hrajeme proti extrémně zkušeným soupeřům, kteří jsou ve druhé lize plně etablovaní a jejich kádry jsou dlouho pospolu. Po úvodní čtvrtině bych netipoval, že budeme v polovině základní části nahoře, byť jsem si to pochopitelně přál. Nedivil bych se, kdybychom byli na předposledním místě, protože jsme poztráceli body se soupeři ze spodku tabulky. Porážky s papírovými outsidery hodně mrzí, že? Já už vlastně nevím, kdo je ve druhé lize outsider… Mančafty jsou naprosto vyrovnané, každý může porazit každého. Jediný tým, jenž byl extrémně silný, bylo v prvním kole „béčko“ Brna, které nastoupilo s extraligovými posilami. Je nějaké utkání, které jste vyloženě pokazili? Poslední proti SVBC. Byla to moje chyba a vina. První zápas jsme 3:1 vyhráli. V druhém jsme 2:0 vedli a já trochu zbytečně sáhl do sestavy. Celé se to rozhodilo, už jsme se nechytili a zápas jsme prohráli. Kdybych to neudělal, měli jsme další body do tabulky. Nakolik vašim svěřenkyním při rozjezdu sezony pomohla konfrontace s extraligovou Ostravou v rámci Českého poháru? Hrozně moc. Holky si dokázaly, že mohou druhou ligu hrát. A nebyl to jenom pohár… Na přípravných turnajích jsme hráli proti prvoligovým mančaftům a byli jsme jim vyrovnaným soupeřem. Bez této přípravy by holky nepoznaly, jestli mají na dospělý volejbal výkonnost, a druholigová sezona by byla složitá. Říká se, že extraliga juniorek je nejvíce podobná nejvyšší soutěži žen. Na základě tohoto tvrzení by se mohlo zdát, že adaptace na druhou ligu nebude problém… Opravdu se to jenom zdá… Druhá liga je úplně jiný sport. Mančafty nejsou tak razantní jako v extralize juniorek, kterou některé holky ještě pořád hrají, ale nedají vám nic zadarmo a neudělají chybu. V juniorkách se občas stane, že balon někam zahrajete a nikdo ho nevybere. Tady ne. Ve druhé lize, když to není perfektně vymyšlená a nasměrovaná akce, soupeřky na druhé straně balon v pohodě seberou a přichystají si akci. Je to hodně o pozornosti a přesnosti. Který bod si nevydřete, ten nemáte. Zadarmo vám nikdo nic nedá. Na čem ještě potřebujete zapracovat? Jak jsem řekl, mančaft si sedá po lidské stránce, ale holky mají dobrou partu a každým týdnem se to zlepšuje. Jakmile si to úplně sedne, budeme v