V noci před šedesáti lety padaly v centru krajské Jihlavy obydlené domy

Loni na jaře uplynulo 60 let od záplav, které v Jihlavě zničily řadu starých domů. Na smutné kulaté výročí v dějinách našeho města nás upozornil předseda spolku pro starou Jihlavu Vilém Wodák, který nám do redakce JL zanesl dobový článek z časopisu Lidé a země z roku 1965, kde se o tragédii píše. Článek nazvaný Jihlava – město slavné minulosti napsal J. Jedlička. Autor k tomu publikoval fotku domů v Husově ulici, které vypadaly jako po zemětřesení. Podle autora se sedm domů zhroutilo a dalším 22 hrozilo zřícení. Důvod byl ten, že v zimě 1964-1965 napadlo v Jihlavě abnormální množství sněhu. Po jarní oblevě začala půda začala pracovat a bortit se. „Navíc stoupala i spodní voda a tu se ukázaly středověké podzemní štoly, chodby i sklepy naplněné vodou jako nebezpečí pro současné město,“ napsal Jedlička. Doplnil, že podzemních chodeb a štol je pod městem 25 kilometrů. „Všechny tyto faktory měly za následek popraskání i zřícení některých starších nebo hůře udržovaných domů ve středu města,“ pokračoval redaktor časopisu Lidé a země. Noční evakuace Z článku je patrné, že vedení města i jeho obyvatelé byli následky zaskočeni. Lidem bydlícím v centru hrozilo velké nebezpečí. „Nastaly případy částečného sesutí domů plně obydlených během noci a obyvatelstvo muselo být evakuováno, někdy i za pomoci požárních sborů,“ uvádí se v článku. Postižení byli provizorně ubytováni v ubytovnách a hotelech, někteří měli dostat i přednostně byty v novostavbách. „Nikdo nezůstal bez přístřeší. Bytová tíseň je však svízelná a městský národní výbor nemá lehkou situaci. V dalších měsících však již nebyl zaregistrován žádný havarijní případ,“ ujistil autor článku. Podle článku byly na opravy domů po jarní oblevě byly vynaloženy desítky miliónů korun. „I dnes se opravuje, ale na všechno prozatím nelze stačit. Byla provedena veškerá preventivní opatření,“ pokračoval Jedlička. Jako příklady zmínil podepření některých domů, komisionální prohlídky všech staveb, průzkum podzemních chodeb a štol, vypumpovávání vody z podzemí a dokonce se uvažovalo o provedení betonových zpevňovacích injekcí v nebezpečných místech. „Zatím další nebezpečí sesouvání staveb nehrozí,“ uzavřel autor článku. Tisk zpočátku mlčel Dokud nedocházelo k samotným sesuvům domů, dobový tisk informoval o problémech po oblevě pouze poskrovnu. Jihlavská Jiskra poprvé o oblevě informovala až na konci března 1965 prostřednictvím fejetonu Jarní Jihlava pláče. Jenže článek nebyl o nebezpečí oblevy, ale o nepořádku před domy. „Věřme, že první jarní prudší déšť Jihlavu dokonale očistí,“ vyjádřil naději autor článku. K. Bačák ze Státní banky Jihlava si krátce poté v Jiskře posteskl nad špatným stavem městských domů. Jarní oblevu z toho však nevinil. Ve svém článku pouze upozornil, že zvlášť v Jihlavě jsou některé obytné domy ve špatném stavebním stavu. Považuje to za důsledek nedostatečného udržování a chybných stavebních zásahů v minulosti. „Mnohé domy, zvláště v historické části města, mají vážné hygienické, estetické a bezpečnostní závady,“ napsal Bačák. Až když 11. června 1965 vyšel v Jiskře na úvodní straně článek Vážná situace žádá rychlé řešení, bylo vidět, že je opravdu zle. Článek psal o společném zasedání městského národního výboru a okresního národního výboru v Jihlavě. Důvodem byly zřícené domy. Na společné zasedání dokonce dorazili zástupci vlády, krajského národního výboru, Státního ústavu pro rekonstrukci měst a objektů, Vysokého učení technického v Brně, Geologického průzkumu, Krajského projektového ústavu nebo Výstavby dolů, závod Rosice. Stovky domů na zbourání Z článku vyplývá, že poškozené jsou ne desít