Před 155 lety Jihlavu obepnula železnice

Symbolem technického pokroku v 19. století byla nejen u nás bezpochyby parní železnice. Doprava vlaky znamenala první krok k masové veřejné dopravě. Do Jihlavy tento vynález pronikl před 155 lety. Předtím bylo možno masově cestovat po moři či řekách na lodích. Jenže po souši to bylo těžší. Lidé byli odkázáni na své nohy nebo sílu koňů, mul, soumarů, volů nebo oslů. A tak dopravu zajišťovaly různé dostavníky a později i koněspřežné dráhy. Přesunout se z jednoho bodu do druhého trvalo extrémně dlouho. Doba cestování závisela na přírodních podmínkách i síle tažného dobytka. Železniční osobní doprava se začala v Evropě rozvíjet již v první polovině 19. století. První vlak z Vídně se v českých zemích objevil v roce 1839 v Břeclavi po tzv. Severní dráze císaře Ferdinanda. Zhruba rok poté se železnice dostala do Brna. Z důvodu dalšího rozvoje města usilovala na napojení na železnici i Jihlava. Vedení města se snažilo již v 30. letech 19. století prosadit, aby byla Jihlava na trati spojující Vídeň s Prahou. Spojení s centry mocnářství považovali pro město za životně důležité. Východisko z krize Město tehdy prošlo krizí soukenictví a hledaly se nové obory pro podnikání. Ve městě byla velká nezaměstnanost a velká část obyvatelstva strádala. Město mělo špatné dopravní napojení. Scházely mu výrazné surovinové zdroje i průmyslové školství. Pomoci mu v tomto mohla právě železnice. „Jihlava sváděla o další trasování boj zejména s Olomoucí, již favorizovala většina zainteresovaných stran. Mezi nejdůležitější jihlavské příznivce prý patřil velmi vlivný rodák Karl von Kübeck, stojící od roku 1840 v čele dvorské komory,“ napsal v publikaci Jihlava z roku 2009 Lukáš Fasora, profesor Masarykovy univerzity v Brně. Do Olomouce sice dráha již vedla, ale na sever do Haliče. Přímé spojení s Prahou městu taky chybělo. Patrně i díky Kübeckovi Jihlava vyhrála. Bylo totiž rozhodnuto, že trať z Vídně povede do Prahy přes Jihlavu. Z Vídně za pět a půl hodiny Problém však bylo najít ve městě vhodné místo pro vlakové nádraží. Nakonec byla vytipována lokalita vzdálená dva kilometry od centra. V místě se nyní nachází hlavní nádraží. Tehdy však lokalita nebyla na území Jihlavy, ale v katastru obce Dřevěné Mlýny. Výběru místa předcházely dohady a hádky představitelů města se zástupci dráhy. „Jeho poloha byla vytyčena v říjnu 1868 i přes odpor jihlavské městské rady. Teprve po urovnání tohoto názorového konfliktu mohla být v dubnu 1870 stavba nádraží zahájena,“ popsal ve své knize Jihlava a železnice na starých fotografiích dlouholetý zaměstnanec dráhy Richard Cila. Uvádí se, že první vlak do Jihlavy přijel 21. prosince 1870 a v dubnu 1871 byla zahájena pravidelná doprava po celé hlavní trati. „Cesta z Vídně do Jihlavy trvala přibližně pět a půl hodiny, nepříliš rychlá jízda byla ovšem poměrně plynulá, protože na trati bylo málo zastávek a vlak nemusel nikde čekat na přípoj,“ přiblížil Fasora. Jak brněnský profesor v publikaci Jihlava doplnil, vlaků zpočátku nejezdilo mnoho. Na počátku mělo ředitelství dráhy pro celou trať k dispozici 19 parních lokomotiv a necelých 200 vagónů. Městské nádraží Druhé vlakové nádraží vzniklo v Jihlavě v letech 1885-1887 v souvislosti s výstavbou Českomoravské transverzální dráhy. Jeden z úseků dráhy spojil Jihlavu s Veselím nad Lužnicí. Druhé nádraží v Jihlavě stálo na místě, kde nyní vzniká Centrální dopravní terminál (CDT). Provoz na železnici Veselí nad Lužnicí-Jihlava byl zahájen v roce 1887. Stanici Jihlava-město a hlavní nádraží propojil železniční viadukt v Havlíčkově ulici. „Jelikož městské nádraží patřilo pod Rakouské státní dráhy a hlavní nádraží pod privátní Rakouskou severozápadní dráhou, musela být