Pozor na tenký led, varují záchranáři

Stalo se vám, že jste neprozřetelně vlezli na nepříliš silný led a probořili se do studené vody? Nebo jste se setkali s tím, že se ve vodě ocitl váš kamarád, anebo třeba i úplně cizí člověk? Ukázka s výukou záchrany a sebezáchrany z ledu se konala v Třebíči u Polanky poblíž lávky do vodního areálu v sobotu 24. ledna. Pravidla naznačuje Vodní záchranná služba Českého červeného kříže Třebíč. Ta má sídlo nedaleko. Václav Šalbaba, moderátor celé akce, připomíná, že letošní zima je opravdu mrazivá a bruslí se na řadě míst. Zároveň se však plní černé kroniky těmi, pro které pobyt na ledu skončil tragicky. I proto záchranáři na břehu vyvěsili Desatero na ledu. Diváci obdrželi i letáčky s těmito hesly. „Vodní záchranná služba Českého červeného kříže poboční spolek Třebíč má zhruba 50 členů. Nejdůležitějším bodem naší činnosti je hlídková činnost na Dalešické přehradě, kde máme stanici první pomoci v areálu autokempu v Hartvíkovicích. Tam sloužíme nepřetržitě přes letní sezónu, což je červenec a srpen,“ začíná ukázku Václav Šalbaba představením záchranářů. Nejprve se jeden ze záchranářů po ledě plazí. Tím dokazuje, že v takové poloze člověka udrží i slabý led. Pokud by se postavil, hrozí proboření stejně jako při jízdě na bruslích. Následně se z vysekané díry v ledu dostává sám. „Je to velice vysilující, máme na sobě suché obleky, vesty, které nadnášejí, to bruslař na sobě pochopitelně nemá,“ vysvětluje Šalbaba. I běžné oblečení sice chvíli nadnáší, ale člověk ve vodě brzy promrzne. Šalbaba upozorňuje, že při vzepření na okraji ledu na něj působí velká síla, led se opět prolomí, proto je potřeba váhu co nejvíce rozložit. Pak se člověk musí odkutálet ve směru ke břehu. Za velice důležité považuje Šalbaba vybavení bodci. Jedná se o jednoduchou pomůcku, která se dá koupit či vyrobit. Hroty se do ledu zabodnou a vylézání je jednodušší. Pak opět následuje odkutálení. „Samozřejmě jsou místa, kde je led zeslabený, působí na to rostliny, rákosí, tlející bahno. Musíme si uvědomit, že tloušťka ledu není na celém prostoru stejná,“ vysvětluje Šalbaba. Podotýká, že se mluví i o možnosti přimrznutí rukavic k ledu, což ulehčí záchranu, ale to si záchranář nedovede představit. Zdůrazňuje zásadu, nikdy nechodit na ledovou plochu sám. A dostává se k záchraně, kdy může posloužit hokejka, protože hokej se na ledu běžně hraje. K probořenému se musí zachránce doplazit a podat mu záchranu, která je limitovaná délkou hokejky. Zachraňující musí počítat s tím, že se topící není schopný hole přidržet, pak je možné vložit čepel do podpaždí. Zachraňující si také musí dávat pozor, aby se oba nedostali blízko sebe a led se neprobořil pod oběma. Stejně jako hokejka poslouží například větev, kus klacku, které lze najít na břehu vodní plochy. Za ideální Šalbaba považuje, když další člověk ihned volá Integrovaný záchranný systém. Vodní záchranáři dále ukazují záchranu pomocí lana, například z auta, jeho výhodou je, že ostatní zachránce i zachraňovaného mohou přitáhnout. Lano se dá dotyčnému hodit i z břehu, pokud má dostatek síly se zachytit. Snižuje to riziko pro zachraňujícího. Samozřejmě že zachraňující musí v mnoha případech počítat se zraněním tonoucího, o to je záchrana důležitější. Využít se dá i míč na laně, pokud je k dispozici. Pomoci může baťůžek, který třeba nosí děti a mládež do školy. Ovšem pozor na doklady, ty je třeba vysypat na břehu. Batoh má výhodu, že je na něm víc úchytných možností. V chatové oblasti je k dispozici žebřík, výborná pomůcka. Při záchraně se dá využít zmiňovaných bodců k přiblížení k tonoucímu. Velice důležitá je komunikace jak s probořeným, tak s lidmi na bře