Výstava Báječný svět reklamy oživuje v kavárně poetiku starých časopisů

Autoři výstavy nazvané Báječný svět reklamy (potrvá do 22. února) přibližují svět a poetiku starých časopisů a dámských magazínů. Na výstavě v Kavárně Muzeum je k vidění dobová reklama na produkty, které v dnešním zákazníkovi mohou budit i trochu úsměvu. Tak třeba reklama na mentholovou francovku Alpa, jejímž rozprašováním lze výborně osvěžiti vzduch v místnostech, kde se u amplionu hromadí více posluchačů radia. Francovku ocení též učitelé a úředníci, kteří si s její pomocí osvěží své přepracované čivy. Původní americká žvýkací guma zase podle reklamního tvrzení osvěží třeba i při návštěvě divadla. K dostání je všude. Triumf krásy je titul prezentovaného reklamního plakátu na ideální mýdlo Elida, liliomléčný krém Kosmata nebo na zázračný masážní krém, po jehož užití se „do krásných forem znovu vyvine zmizelé poprsí.“ Dvě řady bělostných perel zubů údajně zasvítí v ústech matky i dítěte po užití zubní pasty Kalodont. Vrcholem vědy kosmetické je pak pudr Pygmalion. Boj proti vráskám, vadám a vadnutí pleti zase vybojuje kosmetická pomůcka Aspa od Antonína Schreibera z Brna Žabovřesk. Vlasům pomůže nesodový shampoo Elida. Podivuhodné nejkrásnější trvalé vlny na nich přes noc vytvoří „Bea“ kosmetika od generálního zástupce prodeje pro Československo a Polsko V. Šaffa z Okříšek. V oblečení jest salon Josef Wiener Praha prvním v oboru dámské konfekce, který nabízí výběr, jakost i láci v prodeji županů. Výstava představuje též poutavé dobové reklamy na břišní pásy, podprsenky a gumové punčochy, na boty, punčochy a ponožky od Bati nebo na přípravky pro boj s tělesnou korpulencí, čili tloušťkou. S tou zatočí a tělesnou harmonii opět nastolí redukční pilulky Hegro. Od Egypta po dnešek, od kamene po internet Jak uvádějí autoři výstavy z jihlavského Muzea Vysočiny, už ve starověkém Egyptě nebo Římě využívali obchodníci k reklamě na své zboží či služby nápisy ryté do kamene nebo různé cedule. Ve středověku byly pro negramotné obyvatele reklamou podkovy vyvěšené na kovárnách, boty na ševcovských dílnách, preclíky na pekárnách a podobné symboly. „Z těchto symbolů se později rodí první loga a reklamní piktogramy, které k reklamě patří dodnes,“ přibližují autoři výstavy. Vynález knihtisku v 15. století a posléze vznik novin přinesl tištěné inzeráty, letáky a pozvánky. Tištěná reklama v novinách se následně stala v 18. a 19. století hlavním reklamním prostředkem a součástí podnikání, tím více potom v době průmyslové revoluce a vzniku velkých společností a nových odvětví. „Rozšíření elektrické energie vedlo k užívání světelných nápisů, především na střechách a fasádách obchodních domů. Tyto nápisy po setmění poutaly pozornost z velké dálky, staly se symbolem už na přelomu 19. a 20. století a jejich obliba trvá dodnes,“ popisují muzejníci další fázi vývoje reklamy. Jak připomínají, v roce 1841 zakládá Volney B. Palmer v americké Philadelphii první samostatnou reklamní agenturu. Ve 20. století do reklamy vstupují zvuk a obraz, rádio a televize. Reklama se stává pohyblivou a příchod internetu posléze umožňuje i její cílení na konkrétního uživatele. Ve 20. století do reklamy vstupuje zvuk a obraz, rádio a televize, reklama se stává pohyblivou. Příchod internetu pak umožňuje cílení reklamy na konkrétního uživatele. Dnes je doslova všude kolem nás, naše prostředí často zahlcuje nevyžádanými informacemi, vizuálním a informačním smogem. Není před ní úniku. Jak ale dokládá i výstava v jihlavské kavárně, základní principy reklamy zůstávají po desetiletí i staletí obdobné, ba stejné. Včetně skutečnosti, že s poctivostí a pravdou ohledně skutečných účinků toho kterého výrobku si někteří prodejci za všech