V hradních lázních na Rokštejně pánové v kádích pořádali hostiny a hráli v kostky
Před 1 dnem
Jak JL potvrdila archeoložka Jana Mazáčková z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity Brno, nalezli archeologové na hradě Rokštejně na Brtnicku pozůstatky velkého lázeňského objektu. Postavit jej zřejmě nechal markrabě Jan Jindřich (1322 Mělník – 1375 Brno), mladší bratr Karla IV., druhorozený syn Jana Lucemburského z manželství s Eliškou Přemyslovnou, moravský markrabě v letech 1349 –1375. V areálu hradu byla lázeň přizděna k jinému objektu. Na začátku nálezu a jeho výkladu odkryli archeologové topeniště pro podlahové teplovzdušné topení, postupně pak také fragmenty zdiva. Šlo o hrázděný objekt nad zděným suterénem. Lázeň zanikla v pozdější etapě hradu, kdy byl v majetku Valdštejnů. „Oni tu hrázděnou stavbu strhli dovnitř, do interiéru té zděné, a zarovnali tím nádvoří. Takže my ji tam máme kompletně, prostě naprosto perfektní situace, kdy my víme i to, co bylo v omazu té stavby. Víme, že v tom jílu byly čerstvé trávy, nebyla tam sláma. Takže z toho lezou neskutečná data i pro tu stavební kulturu druhé půlky 14. století, jak vlastně ty hrady vypadaly,“ popisuje J. Mazáčková. Jako lázeň sloužilo podlaží s červenými pálenými dlaždicemi vyhřívané zespoda teplým vzduchem. Zde si podle archeologů lze představit pány vyhřívající se v kádích při hře v kostky. Právě kostěné hrací kostky totiž patří k nálezům na hradě. Podle aktuální informace Jany Mazáčkové budou archeologové v odkrývání lázní pokračovat i v letošním roce: „Ony jsou dost rozsáhlé, asi jedny z největších na našem území. Je vidět, že tam probíhala lázeňská činnost s konzumací alkoholu, ovoce, pečených ryb a podobně. Máme tam doloženy hostiny, popíjeli tam víno a pivo ze sklenic a podobně. Byl tam obdobný lázeňský provoz, jako je na iluminacích z druhé půlky 14. století, ty kádě vedle sebe. Určitě tam něco takového probíhalo, bylo to velké a bylo to poměrně nákladné na provoz, protože se do té pece vešlo hodně dřeva, aby se ta budova vytopila, aby to bylo komfortní.“ Pobyt moravského markraběte Jana Jindřicha na hradě nedokládá přímo žádná listina, kterou by zde např. podepsal. Podle archeologů však zřejmě jezdil na Rokštejn v podzimní lovecké sezóně, a to i s dětmi, neboť mezi nálezy nechybí ani dětské jezdecké ostruhy a třmen. Analogické lázně lze podle odborníků najít v zemích střední a severní Evropy. U nás jde ovšem o menší objekty, nežli je lázeň na Rokštejně. Výzkumy nekončí Na hradě Rokštejně v majetku města Brtnice archeologové se studenty pracují od roku 1981 každoročně, zejména během léta. Profesionální průzkum byl na začátku osmdesátých let zahájen v souvislosti s tehdy uvažovanou výstavbou údolní vodní nádrže. Hrad je písemně poprvé zmiňován k roku 1289. Právě z Rokštejna byl např. veden Zikmundem z Křižanova ozbrojený výpad proti Jihlavě během moravských markraběcích válek v roce 1402. Přepadení města připomíná freska v presbytáři jihlavského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zánik hradu je datován rokem 1467. Výzkumy na Rokštejně vede Ústav archeologie a muzeologie MU. Jana Mazáčková jejich vedení převzala po archeologovi prof. Zdeňku Měřínském (+ 2016). Jeho práci na hradě připomíná pamětní deska. Studenti na hradě zkoumají jeho vývoj, historii a architekturu, ale i souvislosti s kolonizací okolní krajiny. K výrazným nálezům z poslední doby patří odkrytí původně zaklenuté hradní potravinové (chlebové) pece se zachovaným vyvýšeným soklíkem v okolí. Zbytky pece byly v roce 2018 vykopány zpod trosek v prostoru nad turistickou cestou kolem hradu. Jak JL potvrdila v roce 2022 J. Mazáčková, pec skutečně zanikla při obléhání hradu. Potvrdila to i radiokarbonová datace nálezu, která vyšla na rok 1470. Tento nález evropského významu archeologové zdok