„Už nikdy ho tam nedám.“ Po roce a půl přivezla tátu z nemocnice. Za pár hodin volala sanitku znovu
Před 5 měsíci
Rok a půl v nemocničním systému. 540 dní v prostoru, kde se čas měří jen intervaly mezi léky a pípáním monitorů. A pak přišlo oněch 20 hodin. Krátký, brutální pokus o návrat k důstojnosti, který skončil přesně tam, kde začal: houkáním sirény a pocitem naprosté marnosti. Toto je zpověď dcery, která se snaží milovat cizince ve vlastním otci, a muže, který odmítá přestat být pánem svého osudu, i když mu nohy už dávno vypověděly službu.

