Z brtnické knihovny vedou čtvrteční podvečery s cestovateli do celého světa

Od časů první republiky se začala psát oficiální historie městské knihovny v Brtnici. Když v roce 1920 město odkoupilo od tehdejšího místního Knihovního a zábavního spolku jeho knihovnu, založilo základ své obecní knihovny. Ta po letech našla své místo v rekonstruovaných prostorách rodného domu architekta a designéra vídeňské secese a rané moderny Josefa Hoffmanna (1870 - 1956). Dnes zajišťuje vlastní i meziknihovní výpůjční službu, vedle toho ale organizuje také literární besedy pro žáky ZŠ a MŠ a kulturní a vzdělávací akce pro veřejnost. Tradicí se staly v brtnické knihovně čtvrteční přednášky na nejrůznější témata. Ta loňská např. nabídla vyprávění jihlavského cestovatele Jeníka Mráze o Maltě a Mallorce, Aleny a Jiřího Márových o Panamě a Kostarice, Michala Mušky o Pákistánu nebo Helen Epstein o jejích autobiografických knihách. Petr Štěpán a Jakub Pavel přijeli do Brtnice vyprávět o Kilimandžáru a bratři Hekrdlovi vzpomínali na svého otce, brtnického animátora Krtečka a dalších známých kreslených postaviček Josefa Hekrdlu. Ten má na svém rodném domě v Brtnici pamětní desku. Podzimní série nabídla říjnové setkání s Milanem Zachou Kučerou na téma Alžběta Bathory nebo listopadové vyprávění Jana Mráky o Aljašce. Na přednášce někdejšího brtnického faráře P. Petra Baláta (dnes působí v Budišově na Třebíčsku), Milana Krčmáře a Jaroslava Maňase o Jeruzalému se pak ještě na podzim sešlo v publiku na sto dvacet posluchačů. „Pan farář Balát působil v Brtnici deset let a byl tu velice oblíbený. Na besedu s ním jsme se do knihovny s předchozí besedou skoro nevešli, a tak jsme ji přesunuli do sálu kina,“ vzpomíná vedoucí knihovny Soňa Plevová. Známé tváře… Letos, hned po Novém roce, pozvala vedoucí brtnické knihovny (už popatnácté za patnáct let) místního cestovatele Jaroslava Belku k povídání o Japonsku. Dlouholetý jihlavský jeskyňář Evžen Zámek pak vyprávěl o čtyřech desítkách let svého jeskyňářského působení. Prostředí brtnické knihovny si cestovatelé oblíbili. Ve čtvrtek 19. února sem např. už pošesté dorazil besedovat jihlavský cestovatel Jeník Mráz. „Jsem rád, že jsem po roce zase mohl přijet, vidím tady už známé tváře. Tady v knihovně se mi vždy velice dobře přednáší,“ glosoval atmosféru otevřeného dvoupodlažního prostoru s ochozem. Tentokrát se s bezmála čtyřmi desítkami posluchačů prostřednictvím fotografií, videí a vyprávění zážitků vrátil pod stále zasněženou „bílou horu“ Mont Blanc. „Říká se, že je jeden z nejkrásnějších v Evropě,“ komentoval cestovatel trek okolo nejvyšší hory Evropy, který před časem sólově absolvoval. Zároveň ale doložil, že na něm během sedmi dní zažil i velké proměny počasí, zamlžené dny, chlad a déšť. Jak vysvětloval, na samotnou horu (4810 m.n.m.) každý rok vyleze okolo třiceti tisíc lezců. „Není to úplně těžká hora, nebyl jsem tedy na ní…, a jsem celkem rád. Je to docela náročný výstup a hrozí tam už výšková nemoc. Spousta lidí na ni kvůli aklimatizaci vůbec nevyšla,“ uvažoval J. Mráz. Už tradičně provázal vyprávění praktickými turistickými radami ohledně přesunu do lokace, situace na treku, místních cen, spolehlivosti konkrétního turistického vybavení, které testuje, kempů či možností přespání „nadivoko“. Jak Jeník Mráz avizoval, do brtnické knihovny se opět vrátí. Dalšími tématy mohou být jeho putování Španělskem na kole, anebo letošní cesta po Norsku. Malajsií s Márovými, do Nepálu s knězem Tradice organizování besed vznikala v brtnické knihovně už od sedmdesátých let, kdy ji vedla knihovnice Eliška Nosálová. Na dramaturgii a organizování akcí se posléze podílelo i několik dalších osobností kulturního života města sdružených v rámci Společnos