Tchyně má raději své čivavy než naše děti. Kvůli psům se ani nemůžeme vídat, ale přitom nám to vyčítá

Když jsem si brala Petra, věděla jsem, že jeho maminka je „pejskařka tělem i duší“. Mluvilo se o tom v rodině s lehkým úsměvem, jako o roztomilé vlastnosti. Nikdo ale tehdy netušil, jak moc to jednou zasáhne i do našeho života. Dnes máme dvě malé děti a místo toho, aby měly milující babičku, která je občas pohlídá nebo si s nimi pohraje, se všechno točí kolem dvou čivav, které podle ní „nesnáší děti a potřebují klid“.