Když v okně zhlédl odraz své tváře… Zamyšlení nad poškozenými výtvarnými díly na nádvoří zámku v Polné

Nádvoří polenského zámku zdobí několik velkých děl místního výtvarníka Petra Vlacha. Zdobí a současně zvou na jeho plánovanou výstavu v prostorách městského muzea. Díla nesou název Růže Okna a byla sem instalována v půli ledna po výstavě v galerii v Novém Městě na Moravě. Putovala však i po mnoha jiných městech, a také v zahraničí - a nikde nepřišla k úhoně. Až v rodném městě výtvarníka. Náhoda? Něčí zájem? Nabízelo by se přísloví: Doma nikdo není prorokem… Dvě rozbité tabulky v oknech také něco vypráví. Buď o nešikovnosti, nebo o nulovém respektu k hodnotám či majetku druhých. „Okna jsou z polenské škrobárny, kde lidé žili své životy,“ vypráví sám autor o uměleckých dílech. „V místě, kde jsem si jako malý kluk hrával na vojáky a jako už starší na schovávanou s děvčaty. A jako dospělý se svými dětmi a nyní se svým vnukem chodím na procházky. Okna jsou všudypřítomná, máme je všude. Jedeme autem, autobusem, pracujeme v kanceláři či na počítači, všude jsou okna. A doma, doma nám přináší komfort a bezpečí. Tedy jsou vyjádřením domova, domovem růží, lidí,“ popisuje Vlach a celý jeho text je zveřejněn u plakátu zvoucímu 9. dubna na vernisáž výstavy. Poslední věty textu zní: “V životě není nic jisté, pevné, nerozbitné, jako tabulky v našich oknech. Ale dají se opravit, a to je nejdůležitější.“ Zdálo by se, že autorovi nevadí nějaké rozbitá tabulka v okně. „Mrzí mě, že se to stalo tady, doma,“ řekne na přímou otázku a víc o tom mluvit nechce. Naopak vysvětluje, kde Okna již visela a že je děti z kroužků ZUŠ spoludotváří, respektive k nim malují podle různých témat plátna, která budou součástí Oken. Stojan muzea s plakátem výstavy nese ještě jeden text. Rozhořčený: „Rozbité tabulky jsou dílem vandala, který je stihl poškodit během prvního týdne po instalaci. Náš vztah k věcem, uměleckým dílům i druhým lidem vypovídá o tom, kým jsme. Kdo jsi Ty?“ O náhodný čin asi nepůjde. Poškozena byla hned dvě Okna. Těžko očekávat, že se někdo přihlásí, omluví a zaplatí škodu. Vandalové bývají zbabělí. Okna z polenské škrobárny přetvořená ve výtvarná díla zvou, rozvíjí fantazii, otevírají nový pohled na svět, motivují, propojují lidi a také mohou vzbuzovat emoce. Je na každém z nás, abychom se i s provokativním uměním dokázali vyrovnat a přetvořit své pocity v něco pozitivního. Skleněná Okna na polenském nádvoří však vyzařují pohodu, klid a domov a nejsou žádnou provokací. Ledaže by v nich autor vandalského činu zhlédl svou tvář jako v zrcadle a zděsil se toho, co uviděl.