Zoo Olomouc slaví narození velbloudího mláděte

„Mládě, sameček, dnes již s mongolským jménem Möngke, se narodilo v plné síle, ač je konstitucí drobnější. Pil od matky velice brzy sám, což je ten nejlepší možný start do života,“ uvedla zooložka Eliška Veselá. V olomoucké zoo tak nebylo nutné řešit komplikace, které někdy mohou po porodu nastat. Právě na takové situace odkazuje i tradiční mongolský obřad, který se používá v případě, kdy samice mládě po porodu nepřijme. Chovatelé tehdy hrou na dvoustrunný nástroj morin chuur a zpěvem samici uklidňují a snaží se ji přimět, aby se mláděte ujala. Tento neobvyklý rituál je dodnes součástí života v mongolských stepích a je zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Vedle radostné novinky z Olomouce přišla i zpráva o přesunu samce Lorenza do Liberce. „Sbližování s našimi samicemi proběhlo bez potíží. Zvířata jsme proto mohli okamžitě společně vypustit do venkovního výběhu,“ doplnil hlavní zoolog Zoo Liberec Luboš Melichar. Spolupráce mezi Zoo Olomouc a Zoo Liberec má dlouhou tradici. Právě z Liberce pocházeli zakladatelé olomouckého chovu velbloudů dvouhrbých a také nejstarší olomoucká samice Tereza. Přesun Lorenza tak navazuje na dlouholeté propojení obou zahrad. Uzpůsoben k životu v extrémních podmínkách Velbloud dvouhrbý patří mezi zvířata mimořádně dobře přizpůsobená životu v extrémních podmínkách. Navzdory rozšířenému mýtu neukládá do hrbů vodu, ale tuk, který slouží jako zásoba energie. Bez vody vydrží až dva týdny, přičemž po příchodu k napajedlu dokáže během patnácti minut vypít až 150 litrů vody, kterou díky skvěle vyvinutému čichu rozpozná na vzdálenost až 17 kilometrů. Tato zvířata byla domestikována přibližně před 4,5 tisíci lety a dodnes mají v některých oblastech Asie nezastupitelný význam. V Mongolsku slouží jako dopravní prostředek, unesou 100 až 200 kilogramů nákladu a za den zvládnou ujít 30 až 40 kilometrů. Chovají se také pro vlnu, mléko a maso. Díky husté srsti, uzavíratelným nozdrám, dlouhým řasám i dalším tělesným přizpůsobením patří k nejodolnějším obyvatelům pouští a polopouští.