Otázku bydlení mohou vyřešit rekonstrukce

Opuštěné objekty často hyzdí města. Mají radnice na majitele nějaké páky? Starosta Telče Vladimír Brtník chápe, že v historickém centru je situace citlivější, protože jde o prostor, který vnímá jak veřejnost, tak návštěvníci města. Svou roli zde hraje památková ochrana. Město však ani v těchto případech nemá přímé nástroje, jak majitele donutit k okamžité nápravě – klíčová je komunikace a snaha o dohodu. „Možnosti města jsou omezené, pokud nemovitost není v jeho vlastnictví. Opět zde zdůrazňuji vzájemnou komunikaci a snahu o dohodu. V otázkách stavebních může jednat stavební úřad, což ale není samospráva, ale státní správa,“ naznačuje Brtník. Upozorňuje, že jednat mohou i orgány památkové péče, případně lze řešit situace, kdy objekt ohrožuje okolí. „Důležitou roli hraje také motivace – například informujeme vlastníky o možnostech čerpání dotací, zejména z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, který může pomoci s financováním oprav historických objektů,“ vysvětluje Brtník. Chápe, že kdyby se tyto domy opravily a nabídly k bydlení, byl by to pro město přínos. Každý opravený a obývaný dům znamená oživení prostoru a zlepšení atmosféry města. V případě Telče je důležité, aby historické centrum nebylo jen turistickým místem, ale i živým prostorem pro každodenní život. Opravy a nové využití těchto objektů by tedy měly pozitivní dopad jak na bydlení, tak na celkový rozvoj města. „Ve většině případů se majitele dohledat podaří díky veřejným evidencím. Komplikace ale nastávají u složitějších vlastnických vztahů – například u spoluvlastnictví, probíhajících dědických řízení nebo právních sporů. V těchto případech bývá řešení situace časově i administrativně náročné,“ doplňuje starosta Telče Vladimír Brtník. Zákonné páky Podle stavebního odboru městského úřadu v Havlíčkově Brodě existují zákonné páky, jak majitele motivovat k jednání. Stavební zákon je v tomto nejsilnějším nástrojem. Pokud stavba hyzdí okolí nebo je nebezpečná, může stavební úřad nařídit udržovací práce. Když se majitel o dům nestará a ten začíná ohrožovat okolí nebo výrazně znehodnocovat prostředí, úřad mu může údržbu nařídit. Stavební úřad může také nařídit úpravy z důvodů hygienických, bezpečnostních či estetických. Je-li dům v tak špatném stavu, že ohrožuje životy a oprava není možná, může být nařízena demolice na náklady majitele. Problém řeší stavební zákon. „Městský úřad v tomto bodě vykonává přenesenou působnost státní správy. Samozřejmě existují i další varianty, jak lze obecně postupovat v případě nejen Havlíčkova Brodu, ale v jakémkoliv jiném případě,“ informuje mluvčí Jana Vránová. Město může majiteli aktivně nabízet tržní nebo znaleckou cenu, aby objekt získalo do svého vlastnictví a zrekonstruovalo ho. Příkladem takového postupu je v Havlíčkově Brodě odkup domu v Haškových Sadech, byť nešlo o ruinu. Tam došlo letos na jaře k převodu objektu do vlastnictví města, které plánuje jeho demolici kvůli zpřehlednění přilehlé křižovatky. Dotační programy Některá města vypisují dotační programy na opravy domů v historickém centru. Majitel dostane část peněz, pokud se do opravy pustí. Město Havlíčkův Brod se podílí již 20 let spolufinancováním na opravách domů v městské památkové zóně prostřednictvím Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, který vypisuje ministerstvo kultury. Musí však jít o památkový objekt. „Pokud bychom se chtěli podívat i na možnosti negativní motivace, pak mají města od roku 2024 a 2025 díky konsolidačnímu balíčku větší volnost v nastavování koeficientů daně z nemovitosti. Mohou zvýšit