Z pily na hokejové mistrovství světa

Ve švýcarských městech Curych a Fribourg dnes startuje hokejové mistrovství světa. Český národní tým se ani letos neobejde bez hráčů původem z Kraje Vysočina. Kouč Radim Rulík nominoval brankáře Josefa Kořenáře a útočníky Ondřeje Beránka, Martina Kauta a Jana Mandáta. Pro posledně jmenovaného je premiéra na šampionátu elitní kategorie doslova happyendem jeho silného životního příběhu. „Jsem hrozně moc šťastný a vděčný, že mě trenéři vybrali. Po té aféře jsem reprezentační pozvánku nečekal. Při práci na pile jsem o něčem takovém ani nesnil,“ řekl třicetiletý rodák z Jihlavy, odchovanec Dukly. Psal se březen 2021, když disciplinární komise české extraligy potrestala Mandáta dvouletou „stopkou“ kvůli dopingovému nálezu (kokain). Nemohl hrát v soutěžích pod hlavičkou Mezinárodní hokejové federace (IIHF), pardubické Dynamo mu vypovědělo kontrakt. „Když se to provalilo, měl jsem hrozné deprese,“ přiznal. Dokonce takové deprese, že často přemýšlel nad dobrovolným skoncováním se životem. „Jenomže tím bych ještě všechno zhoršil,“ uvědomil si. Démony minulosti Jan Mandát neskrývá, naopak o nich otevřeně hovoří. „Chci, aby lidé věděli, že každý problém má nějaké řešení. Třeba můj příběh někomu pomůže,“ dodal. V jeho případě pomohlo přestěhování do Ameriky. Angažmá ve farmářské ECHL (klub Indy Fuel), na kterou se dopingový trest nevztahoval, bylo jedinou možností, jak nepřijít o milovaný sport. Ale jenom o hokej nešlo… „Přibližně čtyři měsíce jsem pracoval na pile. V pět hodin ráno budíček a od šesti práce se dřevem. Je to obrovská dřina, na druhou stranu bylo super si to vyzkoušet. Uvědomil jsem si, jaké máme my sportovci štěstí, že děláme to, co nás baví. Kdybych trénoval například juniory, místo týdenního soustředění na horách bych je vzal na pilu,“ vyprávěl Mandát. Kromě dřeva „sekal“ i latinu, a tak dostal po návratu do Česka (sezona 2022/23) od Pardubic druhou šanci, kterou splácí měrou vrchovatou. Dynamu pomohl k extraligovému bronzu, dvěma stříbrům a letos k vysněnému titulu. A jako bonus obnovený debut (po pěti letech) v národním týmu, premiérová vstřelená branka (proti Švýcarsku) s třešničkou na dortu v podobě nominace na světový šampionát. „Děkuji klubu a hlavně mojí rodině, bez které bych celou tu situaci nezvládl. I když jsem ji zklamal, nikdy se ke mně neotočila zády a ve všem mi pomohla,“ vzkázal Jan Mandát.