Letitý Bezděkovský mlýn v Rohozné si lidé mohli prohlédnout už podruhé

sou mlynáři chlapi, chlapi, když jim mlýny klapy, klapy. Takhle končí knížka Vlasty Javořické Dva mlýny. Popisuje osudy dvou mlynářských rodů, jejich strasti a radosti, a na konci už autorka ví, že jim dlouho klapat nebudou, protože přejdou pod správu státu. Další takovou mlynářskou publikací je povídková kniha Karla Tůmy Z českých mlýnů, kdy využil pobyt u svého strýce mlynáře a zpracoval jednotlivé humorné příhody. Podle knihy byl volně natočený film stejného názvu. Tohle všechno nám letělo hlavou, když jsme se blížili k Bezděkovskému mlýnu u obce Rohozná na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska. Ten nabídl své prostory k prohlídce v sobotu 9. května v rámci Dne otevřených mlýnů. Jednalo se o jedno ze šestice podobných zařízení v Kraji Vysočina. Zájemci si mohli prohlédnout i Větrný mlýn v Třebíči, vodní mlýny Červený u Jemnice, Chadimův v Horních Dubenkách u Horní Cerekve, Dašovský mlýn nedaleko obce Štěměchy a Kubitův mlýn ve Strážku na Žďársku. Při příjezdu nás šokuje a zároveň těší zájem, ale místo k parkování se najde. Míříme k vlastnímu mlýnu, po levé straně vidíme hovězí dobytek, známku zemědělské činnosti. Majitelka Věra Řezníčková nás vítá v kroji a její úsměv naznačuje, že ze všech návštěvníků má velkou radost. To vše doprovodí výborný chléb, neméně výborná bábovka a skvělá káva. Praotec Jan „Moc mě mrzí, že jsem se v mládí víc nevyptávala svých předků, a když mě vše kolem mlýna začalo zajímat, tak už všichni zemřeli,“ lituje, což jsou slova mnoha potomků. U vstupu nás vítá deska připomínající významnou osobnost mlýna: Zdejší „Dolní mlýn“ postavený L. P. 1759 nechal zásadně zrekonstruovat a přestavět (1916 – 1917) Josef Bezděkovský (12. 11. 1873 – 20. 12. 1949) mlynář a hospodář, dlouholetý starosta Rohozné (1910 – 1923), okresní politik za Československou stranu lidovou, starosta Společenstva mlynářů a ředitel lidové záložny v Pelhřimově. Ujímá se nás Ladislav Bezděkovský, bratránek maminky Věry Řezníčkové. „Původní mlýn postavil v roce 1759 Tomáš Bezděkovský, který sem přišel z Rožkovského mlýna. Narodil se v roce 1705, ale rod Bezděkovských je starší, protože ten nejstarší, my říkáme praotec Jan Bezděkovský, byl na mlýně v Sedleci Prčice, shodou okolností taky číslo 36, jako tady,“ vypráví Ladislav Bezděkovský. „Podle datace v matrikách o úmrtí, kde je uvedený i věk, tak se pravděpodobně narodil někdy kolem roku 1583, 1584. Mám zpracovanou knihu o rodu Bezděkovských, má asi sto stránek, ale zatím jsme ji nevydali. A historie se dá dohledat na webových stránkách mlýna,“ doplňuje starší syn Ladislava Jan Bezděkovský. Vysvětluje, že to byl právě on, kdo s Věrou Řezníčkovou před dvěma roky iniciovali na mlýně odhalení desky Josefu Bezděkovskému. Na její instalaci se podílel i finančně. Voda náhonem Dozvídáme se, že na druhém konci obce Rohozná stával Horní mlýn, který provozoval František Bezděkovský, bratr Josefa. Mlýn ovšem v roce 1928 vyhořel. Ladislav Bezděkovský naznačuje, že zařízení, které si mohou zájemci prohlédnout, pochází z doby kolem roku 1940. Původně se na mlýn přiváděla voda náhonem. Náhon poháněl i elektrickou turbínu, a když bylo málo vody, pomáhal naftový agregát. Prohlížíme si dobové fotografie, které ukazují, jak mlýn vypadal v dávné historii. Následně zdoláváme i příkré schody do vyššího patra. A obdivujeme, v jaké čistotě majitelé mlýn k prohlídce připravili. Ladislava Bezděkovského samozřejmě těší, že mlýn se podařilo zachovat v původním stavu, i když už tam působí Řezníčkovi, nikoli Bezděkovští. Řezníčkovi jako potomci rodu Bezděkovských ale mají k rodovému majetku velice kladný vztah, o čemž svědčí i Den otevřených mlýnů. Věra Řezní