Záškrt zabíjel. Černý kašel mizí

Spalničky, příušnice, tetanus, záškrt nebo černý kašel. Nemoci, na které Česko díky očkování téměř zapomnělo. V posledních letech se ovšem na naše území přesto vracejí. Častým důvodem je nižší proočkovanost. Před několika dny zemřelo v Ostravě neočkované dítě na záškrt. Jedná se u nás o smrt dítěte na tuto nemoc po 57 letech. Před sedmi lety málem zemřel na tetanus neočkovaný předškolák na Blanensku. Vysočinská Krajská hygienická stanice v Jihlavě (KHSV) zveřejnila data o výskytu vybraných infekčních nemocí v regionu v letech 2018-2025. Využívá při tom i celostátní elektronický systém (ISIN). KHSV o tom informovala v tiskové zprávě. „Umožňuje nám průběžně sledovat trendy, rychle identifikovat ohniska nákazy a poskytuje podporu rozhodování při ochraně veřejného zdraví,“ informovala Hana Pavlasová, ředitelka odboru protiepidemického KHSV. Po 27 letech Vysočina Tři případy záškrtu, 127 černého kašle, dva nakažení spalničkami či jeden případ příušnic. To je bilance Vysočiny za loňský rok. „Výskyt některých infekčních onemocnění je ovlivňován úrovní proočkovanosti naší populace. Pro příklad lze uvést černý kašel, spalničky, plané neštovice, příušnice, záškrt nebo tetanus,“ připomněla Pavlasová. Jednou z nemocí, které u nás téměř vymizely, byl záškrt. Nemoc se podle epidemiologů projevuje jako těžká angína s tvorbou pablán. V důsledku plošného očkování od roku 1946 nemoc u nás téměř vymizela. „Před zahájením povinného očkování však dosahoval více než 30 tisíc případů ročně se smrtností 5-8 %. První případ v ČR po 27 letech se v roce 2022 vyskytl právě v Kraji Vysočina,“ shrnula mluvčí KHSV Jana Böhmová. Jeden případ záškrtu na Vysočině se objevil i v roce 2023. Loni byly v regionu zaznamenány tři případy záškrtu. Návrat černého kašle Po zavedení povinného očkování se ještě vzácněji než záškrt objevuje tetanus. Na Vysočině byl v letech 2018-2025 zaznamenán pouze jeden případ (v roce 2022). Běžně se jeho bakterie vyskytují v půdě a prachu. Proti této nemoci se je nutné přeočkovat po deseti až 15 letech. I díky vysoké proočkovanosti se v ČR objevuje pouze v jednotkách případů ročně. „Tetanus se projevuje bolestivými svalovými křečemi, zejména v oblasti čelistí, a může být život ohrožující,“ zdůraznila mluvčí KHSV. V posledních letech se Vysočina potýkala s doslova raketovým nárůstem počtu případů dávivého černého kašle (pertuse). Zatímco v roce 2019 bylo v regionu zaznamenáno 117 případů, v roce 2021 jich byla nula. Rok 2024 s 2068 případy byl pro Vysočinu ve znamení strmého vzestupu. O rok později bylo v kraji „jen“ 127 případů černého kašle. „V ČR se v posledních letech objevují opakované epidemické vlny a počet případů výrazně kolísá,“ přiblížila Böhmová. Jedinou účinnou ochranou před nemocí je očkování. Jeho účinnost časem slábne. Nemoc se projevuje dávivým záchavatovitým kašlem. V roce 2018 hygienici na Vysočině zaznamenali 229 případů příušnic. O rok později bylo nemocných příušnicemi pouze 16. V následujících letech šlo pouze o jednotky případů. I tato nemoc patří mezi základní dětská očkování. Projevuje se horečkou, obtížemi s polykáním a bolestivým otokem v oblasti tváří a krku. „Onemocnění může vést ke komplikacím, jako je zánět varlat, vaječníků nebo mozkových blan,“ upozornila ve zprávě mluvčí KHSV. Před zavedením očkování se ročně v Československu vyskytovalo až 90 tisíc případů spalniček. Po zavedení očkování byly u nás téměř vymýceny. Na Vysočině hygienici zaznamenali sedm případů tohoto onemocnění. O rok později šlo o čtyři případy. Loni se v regionu vyskytly dva případy. Odpírači očkování Za návrat uvedených chorob může především to, že někt