Z Kyrie eleison běhal mráz po zádech

V sobotu 6. června v poledne je výstaviště v Brně zalito sluncem. Uvnitř i venku se pohybuje okolo 13 tisíc lidí z celé republiky, kteří očekávají vskutku historickou událost blahořečení vysočinských kněží Jana Buly a Václava Drboly. Životy mladých kněží vyhasly na základě vykonstruovaných politických procesů. Oba duchovní byli před třičtvrtě stoletím popraveni v Jihlavě. Oba blahoslavení svým mučitelům odpustili. Jejich blahořečení je i velkou událostí pro Jihlavu. Přítomni zde jsou například primátor města Petr Ryška (ODS) nebo jeho lidovecký náměstek Petr Piáček. Hlavní pavilon, v němž blahoslavení probíhá, je na první pohled obrovský. Židle jsou řazeny za sebou ve čtvercích označenými písmeny. Jednotlivá místa představují čísla. Již na první pohled je patrné, že na pódium uvidí pouze ti, kdo sedí pod ním. Pavilon je proto vybaven řadou obrazovek, na nichž probíhá přímý přenos. V pavilonu jsou i místa pro rodiny s dětmi. Programem provázejí moderátoři TV Noe. Přímý přenos vysílá i Česká televize. Akce je velmi dobře zorganizována. Všude jsou spousty dobrovolníků, kteří s úsměvem lidem radí. Občerstvení je k dostání ve velkých bílých stanech před pavilonem. Atmosféra je nadšená, elektrizující a plná velkého očekávání. Lidé jsou usměvaví a chovají se k sobě ohleduplně. Nikdo se nikam netlačí, nikdo nikoho neodstrkuje. Na první pohled není nikde patrná žádná známka neklidu. Lidé jsou zde různí: chudí, bohatí, zdraví, nemocní…, vždyť římskokatolická církev deklaruje, že je tu skutečně pro všechny. Samotný obřad budí dojem jakési vznešené skromnosti. Hlavní proces blahořečení představuje mše svatá. Ta začala ve 14 hodin a trvala dvě hodiny. Na jejím začátku se dlouhý špalír duchovních všech možných hodností, ministrantů a laiků vydal na pódium, kde se konal samotný obřad. Obětní dary nese šestičlenná rodina Tůmových z Jihlavy. Českokanadské zpodobnění Mši celebruje jako papežský legát kanadský kardinál původem z Brna Michael Czerny. Mši slouží v češtině. Místy je jeho projev hůře srozumitelný a některé jeho obraty zní místy až staročesky. Postupem času je kardinálův projev stále lepší a lepší… Publikum kardinála velmi dobře přijímá a na něm je místy vidět dojetí. Ve své homilii Czerny zdůraznil, že Bula a Drbola nebyli žádní revolucionáři ani političtí aktivisté, ale pastýři, kteří chtěli sloužit svému lidu. Řekl, že každý z nás je pozván, aby se s nimi svým způsobem ztotožnil, s jejich dobou a jejich místem. „Například já v době, kdy byli oba umučeni, jsem byl pětiletý chlapec, který v roce 1948 spolu s rodinou uprchl, a našel útočiště v kanadském Montrealu,“ zpodobnil svůj příběh kardinál. Liturgické obřady provázejí náboženské písně, které zpívají farní sbory. Jejich zcela profesionální produkce vyvolává dojetí i naději. Při zpěvu při mši chorálu Kyrie eleison (Pane, smiluj se) doslova běhal mráz po zádech.