Nebe 12. srpna: zatmění i padající hvězdy

Ve středu 12. srpna se na obloze odehrají hned dva mimořádné astronomické úkazy. Nejprve si Měsíc odbude své podvečerní představení, při němž zčásti zakryje Slunce, v noci pak dojde na tzv. padající hvězdy. Zatmění Slunce nastává v situaci, kdy se Měsíc dostane přesně mezi Slunce a Zemi a svým diskem zakryje sluneční kotouč. Toto se může odehrát vždy pouze v novu. Proč však nemáme zatmění každý měsíc? Dráha Měsíce je vůči dráze Země mírně nakloněná, takže Měsíc při většině novů proklouzne kousek nad Sluncem nebo pod ním a na Zemi nic mimořádného pozorovat nelze. Pouze v situaci, kdy se všechna tělesa seřadí přesně, Měsíc Slunce zakryje. Pomáhá tomu i jedna šťastná náhoda: Měsíc je zhruba čtyřistakrát menší než Slunce, ale zároveň čtyřistakrát blíž, takže se nám obě tělesa na obloze jeví prakticky stejně velká. Tam, kde je řada dokonalá, je zatmění úplné. V České republice se na nadcházející srpnové zatmění však budeme dívat trochu ze strany, a proto uvidíme zatmění pouze jako částečné. Zatmění začne kolem 19.20 (asi 8,4° nad severozápadním obzorem), kdy se do pravého dolního okraje Slunce „zakousne“ tmavá silueta Měsíce. V maximu kolem 20.:12 Měsíc zakryje (při pozorování z Jihlavy) zhruba 87 procent slunečního kotouče. Úplné zatmění bude viditelné například ve Španělsku, na Islandu nebo v Grónsku. Maximum při pozorování z České republiky bohužel navíc nastane krátce před západem Slunce (jen necelý 1° nad severozápadním obzorem), takže krátce po maximu zapadne. Vyplatí se proto vyrazit na nějaké vyvýšené místo s volným výhledem k západu a severozápadu. Kousek od slunečního srpku bude při maximu možné pozorovat i planetu Venuši. Konec celého úkazu nastane až ve 21.02, tedy v době, kdy u nás bude Slunce schované už 7° pod obzorem. Vzhledem k tomu, že celý úkaz proběhne velmi nízko nad obzore, jen zapotřebí, aby obloha bylo opravdu velmi čistá. Oblačnost u obzoru může pozorování celého jevu znemožnit. Při pozorování Slunce a jeho zatmění je třeba dbát na bezpečnost. Na Slunce se nikdy nelze dívat pouhým okem, a už vůbec ne dalekohledem bez filtru. Obyčejné sluneční brýle nestačí — je třeba použít speciální filtr určený k pozorování Slunce. Při nedodržení bezpečnostních pravidel hrozí vážné a nevratné poškození zraku. Částečná zatmění u nás příliš vzácná nejsou; to poslední proběhlo 29. března 2025, i když tehdy zmizela sotva pětina Slunce. A další na sebe nenechá dlouho čekat — přijde už 2. srpna 2027, kdy u nás Měsíc zakryje kolem poloviny kotouče (jako úplné je půjde vidět ve Španělsku a v severní Africe). Skutečnou vzácností jsou naopak úplná zatmění přímo nad naším územím. Poslední bylo vidět v roce 1706 a na příští si počkáme až do 7. října 2135. Sotva Slunce zapadne, štafetu převezme meteorický roj Perseidy, který shodou okolností vrcholí také v noci z 12. na 13. srpna. Letos má výhodu, o kterou se postaral opět tentýž Měsíc: téhož večera je v novu, takže po celou noc nesvítí a oblohu neruší. Nejvíc meteorů se objeví po půlnoci až do svítání, tehdy totiž na oblohu vystoupá souhvězdí Persea, odkud „padající hvězdy“ zdánlivě vylétají. Ve skutečnosti jde o prachová zrnka z komety 109P/Swift-Tuttle, která do atmosféry vlétají rychlostí kolem 59 kilometrů za sekundu a shoří ve výšce kolem sta kilometrů. Z tmavého místa mimo světla města jich za hodinu napočítáte klidně několik desítek. Dalekohled k tomu nepotřebujete, naopak by vadil — meteory se míhají po celé obloze. K pozorování tedy stačí deka nebo lehátko, teplé oblečení a trocha trpělivosti. Veřejné astronomické pozorování s Jihlavskou astronomickou společností a Muzeem Vysočiny Jihlava proběhne 12. srpna u hřiště v Hybrálci. Začátek pozorování je v 19