Zapomenout je pohodlnější. Co pak?

Na oficiální akce k významným datům naší státnosti, svobody a demokracie, pokud je pořádá nebo se jich zúčastní někdo z politického vedení Jihlavy, nechodím. Mám demokratickým stranám v něm za zlé, že svou kolaborací (collaborare = spolupracovat) v současné koalici legitimizují, legalizují a normalizují zlo, které ohrožuje naší zemi. Zlo, které ji jako mor bezostyšně ovládá, rozkládá, rozkrádá a oslabuje její schopnost obrany i pozici v demokratickém světě. Nechci jim pomáhat svou účastí. Ušpinit se s nimi. Udělám si raději jako obvykle pietní akt sám. Symbolicky u Morového sloupu, připomínky hrůz, které už několikrát v dějinách zdecimovaly lidskou společnost. Historie se ráda opakuje. Jenomže ten náš současný mor už není neviditelný a latentní bacil. Naopak, dere se jako Kraken drze a hlasitě na světlo, ovíjí a rozežírá zaživa svými chapadly postupně a už neskrývaně naši společnost, všechny její důležité orgány: ústavu, soudy, ekonomiku, veřejnoprávní média, obranyschopnost atd., zatímco my s ním hrajeme naivní hru na demokracii. A nárokuje si právo na život, maskovaný za svéprávný politický názor, přestože to znamená připravovat společnou smrt pro všechny. Symbolicky také vedle pomníku Evžena Plocka, člověka, který v roce 1969 k vyjádření odporu vůči svinstvu, jež nás srovnatelně dusilo tehdy, zvolil oběť nejvyšší. Co by asi dnes dělal? Také si živě pamatuji dunění ruských letadel, tanků a bagančat v srpnu 1968. Ty strašné slzy bezmoci, křivdy, bezpráví a zrady. Jenomže dnes se o moc bezpečněji v naší zemi necítím. Nejen proto, že ruské rakety a bomby létají nedaleko za obzorem, ale proto, že někteří to mlčky přecházejí, někteří schvalují a někteří dokonce vítají. A pracují pro ně. Protože lež, podvod a bezskrupulózní drzost se při tom stávají normálem, nástrojem, neřku-li oslavy hodným počinem. Protože nádorové metastázy tohoto moru díky moderním technologiím už ani žádný zvací dopis psát nemusí. Je důležité si historické milníky naší svobody a demokracie připomínat. Ještě důležitější je však nezapomínat to okolo, před a po. A životně, existenčně důležité je pro nás (nikdy) nezapomenout.