Ekologové a ochranáři představili 40 opatření stínového plánu obnovy přírody (ČTK)

Stínový plán obnovy přírody se 40 klíčovými opatřeními, která mají zvýšit odolnost krajiny proti suchu nebo povodním, dnes v Praze představili novinářům zástupci ekologických a ochranářských organizací. Plán například počítá s obnovením 100.000 hektarů přírody do roku 2050 formou přírodních rekultivací nebo s 2000 kilometry zatravněných odtokových drah a nárazníkových pásů do roku 2030. Tato opatření mají pomoci zpomalit odtok vody z krajiny a zabránit splavování úrodné půdy. Dalším krokem je například obnova pestrosti zemědělské krajiny a populací polních ptáků. Plán podle svých tvůrců rozšiřuje a doplňuje Národní plán na obnovu přírody, který má Česko předložit Evropské komisi do 1. září. Podle ekologů a ochránců přírody Národní plán na obnovu přírody při své přípravě čelil silným tlakům zemědělské a lesnické lobby, což vzbuzovalo pochybnosti, zda se do něj dostanou skutečně účinná opatření. To bylo hlavní důvodem vytvoření stínového plánu. Jan Skalík z Hnutí Duha sdělil, že stínový plán zástupci organizací zaslali premiéru Andreji Babišovi , ministru životního prostředí Igoru Červenému i ministru zemědělství Martinu Šebestyánovi . Jeho tvůrci si přejí, aby pomohl rozproudit veřejnou debatu. Stínový plán počítá pro realizaci opatření s činností 14 regionálních a dvou celostátních koordinátorů. Luboš Pavlovič z organizace Arnika považuje za velmi důležitá zejména nová opatření ve městech, která v důsledku klimatické změny trpí přehříváním ulic či přívalovými srážkami. Měla by se například posílit právní ochrana stromů a sídelní zeleně. „Strom musí být brán jako rovnocenná součást infrastruktury, pokud nebude mít dostatek půdy, dlouhodobě se ve městě neudrží,“ poznamenal Pavlovič. Stínový plán také iniciuje vytvoření nové státní normy pro výsadbové pásy. Stav zemědělské krajiny podle Viktora Bečváře z České společnosti ornitologické velmi dobře pomáhají ukázat ptáci, kterých ale podle něj z krajiny ubývá. Týká se to například koroptví nebo skřivanů. Jedním z opatření pro zlepšení situace je zakládání nových území na obnovu přírody, která budou ponechána přírodě včetně omezování technických rekultivací. Podle Bečváře to podpoří obnovu pestrosti krajiny. Stínový plán se zaměřuje také na opatření pro udržení vody v krajině a zlepšení stavu vodních toků. Oborníci považují za důležité přesně identifikovat místa v krajině, na kterých je možné vodu zadržovat včetně vytvoření akčního plánu konkrétních lokalit, například pramenišť, z nichž by bylo možné odstranit nynější odvodňování. K dalším opatřením patří obnova vodních toků do původního stavu, aby dokázaly zadržet vodu při povodních, nebo odstraňování překážek na tocích, kvůli nimž nemohou například ryby přirozeně migrovat. Cílem Evropské unie je do roku 2030 obnovit 25.000 kilometrů vodních toků. „Naprostým základem obnovy přírody je rekonstrukce říční krajiny jako komplexního systému, který propojuje prameniště, odtok vody z krajiny, půdu a aluvia řek a potoků. Dlouhodobé a drastické poškození tohoto systému je jednou z příčin masivního sucha v krajině, které povede k ještě většímu úbytku vody. Přírodě blízká obnova říční krajiny se může stát klíčovým prostorem pro návrat vody do krajiny i podporu biodiverzity,“ uvedla Klára Salzmann ze Společnosti pro trvale udržitelný život. Jedna z kapitol plánu se věnuje lesům. Podle Pavla Šremera ze Společnosti pro trvale udržitelný život je zásadní zejména obnova lesních půd. Svahy, nivy a mokřady by se podle odborníků měly vyhlásit za hydrologicky citlivé, množství mrtvého dřeva v lesích, které váže velké množství vody, by mělo vzrůst aspoň na 30 metrů krychlových na hektar, a přednost by mělo dostat přirozené zmlazení lesa před výsadbou smrkové monokultury. Národní plán na obnovu přírody je strategický dokument, který řeší souběžně klimatickou krizi a zachování biodiverzity. Jeho součástí mají být konkrétní opatření, díky nimž česká krajina dokáže lépe zadržovat vodu, poskytovat stín a tlumit dopady extrémního počasí. Praha 31. srpna