CHRUDIMÁCI: Konečně je o čem se přít

Jak čteme volební programy - 3. díl CHRUDIMÁCI slibovali, že nechtějí vyrábět program narychlo. Výsledkem je textu opravdu hodně. Teď zbývá zjistit, kolik je v něm programu. Jejich přístup přitom zní skoro jako odpověď na celý můj seriál. Na webu píší, že chtějí vidět problém a hledat řešení; mezi tématy mají dopravu, bydlení, školství, vodu, bezpečnost, fungování úřadu i hospodaření s majetkem města. To je skoro můj vlastní metr: PROČ – CO – JAK – ZA KOLIK – KDY. Tak se podle něj podívejme, jak obstojí. Nejdřív účet Jednu věc musím CHRUDIMÁKŮM přiznat hned na začátku. Z dosud čtených programů patří k těm, které se poměrně otevřeně vracejí také k tomu, co se ve městě dělo v uplynulém období. To považuji za správný princip. Nejdřív účet, potom nové sliby. Současně sami připomínají, že výsledky města nejsou dílem jednoho člověka nebo jedné strany. To je také fér. Radnice je koalice, úřad, městské organizace a zastupitelstvo. Jenže právě proto je potřeba u seznamu úspěchů rozlišovat, co je skutečně politickou změnou a co prostě běžnou správou města. Opravit školu, chodník, sportoviště nebo veřejnou budovu může stát mnoho milionů a může to být velmi potřebné. Ale samo o sobě to ještě není politická koncepce. Politika podle mě začíná tam, kde někdo řekne, jaký problém města chce změnit, kam ho chce posunout a proč právě tímto způsobem. A zde jsem u CHRUDIMÁKŮ postupně narazil na něco, co už z předchozích programů znám: čím tvrdší problém, tím měkčí formulace. Psí park už stojí. Systém odpadového hospodářství budeme teprve hledat. [[img:chrn_fullwidth:29068:Chrudimáci - volební web]] Bezpečnost: nejdřív pes, potom otázka Kapitolu o bezpečnosti napsal kandidát č. 3 Richard Alexa. Program zdůrazňuje fakta, prevenci, právní rámec a odmítání strašení. Pak přechází ke konkrétním nástrojům včetně podpory městské policie, výcviku, služebního psa a analytických kamerových systémů. A právě tady mi chybí začátek. Jaký konkrétní bezpečnostní problém Chrudimi tím řešíme? Služební pes není program. Je to nástroj. Nejdřív bych rád věděl, na jaký problém ho pořizujeme. Má vyhledávat pachatele? Drogy? Pomáhat při rizikových zásazích? Jak často takovou potřebu v Chrudimi máme? Kolik bude stát výcvik, psovod a provoz? Podobně je to s analytickými kamerami. Nejdřív potřebuji vědět, jaký problém mají řešit. Teprve potom má smysl rozhodovat, co mají kamery rozpoznávat, kde mají být, jaká technologie je k tomu potřeba a kolik to bude stát. A když není řečeno, co má systém vlastně analyzovat, začne pracovat fantazie. Nerad bych se jednou dozvěděl, že mě kamera cestou z hospody odborně vyhodnotila jako člověka s poněkud nejistou chůzí. A kdybych šel ještě kus cesty s cizí slečnou, byl bych raději, kdyby si toho městský analytický systém vůbec nevšímal. To je samozřejmě nadsázka. Ale právě proto by měl program říct, co mají analytické kamery skutečně analyzovat a proč to Chrudim potřebuje. Pak přišel Ladislav Nolde A tady se mi celý článek trochu vymkl z ruky. Kandidát č. 8 Ladislav Nolde se ve svých textech pouští do vody, školství, sportu, parkování, veřejného prostoru a dalších témat. Sám píše, že postupně vytvářel projekty věnované vodě, parkování, chodníkům, bydlení, školám, zeleni, veřejnému prostoru nebo krajině kolem Chrudimi. Po dlouhém čtení „budeme podporovat", „budeme hledat" a „budeme se zabývat" to na mě působilo skoro jako živá voda. Konečně někdo otevřel témata, o kterých se dá skutečně přít. U Sportu Chrudim například říká něco, s čím souhlasím: sport nemá být soustředěný jen do několika velkých areálů. Pohyb má být dostupný tam, kde lidé skutečně bydlí. Projekt je na webu výslovně označen jako Noldeho autorský kon