„Už nejsem a nikdy nebudu ničí vnučka.“ Veronika Kratochvílová otevřeně o ztrátě babičky, rodinných kořenech a své první knize Kořeny jabloní

Některé příběhy si nevymyslíme. Čekají v rodinných vzpomínkách, starých dopisech a v příbězích žen, které jsme milovali. Přesně tak vznikaly Kořeny jabloní, první román novinářky a šéfredaktorky Veroniky Kratochvílové. Do jeho stránek ukryla vzpomínku na milovanou pratetu, bolestnou rodinnou historii i své hluboké přesvědčení, že mladí a staří se mají navzájem čemu učit. Při psaní plakala, některé pasáže doslova prožívala. A dnes říká: „Každá Lenka by měla mít svou Magdalenu.“