„Svatý Havel i do zelí zajel.“: Co znamenalo říjnové datum pro naše předky
Před 6 dny
Říjen má svou nezaměnitelnou náladu. Rána bývají studená a tráva se třpytí rosou, z jabloní mizí poslední plody a pod nohama šustí listí, které během noci ze stromů opadalo. Když se mezi mraky prodere slunce, dokáže ještě rozehřát zahradu a rozzářit koruny stromů odstíny zlata, mědi a červené. Ve vzduchu se mísí zemité vůně vlhké půdy, spadaného listí a kouře z komínů. Někde na kusu půdy se sklízí poslední zelenina, ve sklepě se mačkají brambory a v kuchyni už se možná na zimní zásoby chystá zelí. Podzim tak samozřejmě ukazuje svou nejbarevnější tvář, ale zároveň připomíná, že čas venkovních prací se pomalu krátí.