Proč se omlouváme i za věci, které nejsou naše vina. Někdy se za tím skrývá potřeba, aby nás měli všichni rádi
Před 5 dny
„Promiň, že obtěžuji.“ „Pardon, že se ptám.“ Nebo dokonce „Promiň, že jsem to neudělala dřív,“ přestože jste celý den nevěděla, kam dřív skočit. Omlouváte se někdy automaticky, aniž byste vlastně tušila za co? Možná nejde jen o slušnost. Za věčným omlouváním se může stát strach z konfliktů, potřeba zavděčit se ostatním i pocit, že jsme zodpovědné za náladu všech lidí kolem sebe.