Řeč pana Okamury i pana Havlíčka je bohužel venkoncem jasná: po ukončení symbolické podpory je třeba “přejít k činům”, tedy ukončit i podporu faktickou. Stydím se za celou tuhle partu oportunistických zbabělců a bezhodnotových čičmundů.

Jezdí? Jezdí. Za mě dobrý.

Osobně si myslím, že všechny sochy ruských vojáků a velitelů, které byly postaveny po roce 1968, měly zmizet hned ráno 18. listopadu 1989. A hned dalšího dne se měly začít přejmenovávat ulice a náměstí, opět pokud to nemělo obhajitelnou logiku, jako třeba ta Ruská ulice. A skutečnost, že Josef Bican dosud žádnou ulici nemá, mi připadá docela absurdní.

Děkuju za podnětný a zajímavý článek.

Myslím, že Antonín Dvořák měl být zvolen největším Čechem. Nikdo, kdo z naší země kamkoli vyrazil, nedošel ani na dohled od Dvořáka. Jeho hudba rozdává mír a radost.

Směšné je už to, že se pan Michl nechal namalovat rovnou na pětitisícovku. Trochu mi to připomíná průvod Karla IV. na Karlštejn, který se tady u nás po léta pravidelně pořádá. Karel IV. býval Vladimír Čech. A samozřejmě se toho zúčastnili všichni možní politici, ať už místní nebo s širší působností – všichni se ale taky oblékli za dvořany, za nějaké Karlovy z prstu vycucané kolegy na stejné úrovni, rovněž vsedli na kůň a jeli s Karlem v jedné řadě. Ani jeden z nich se nikdy nepřevlékl za nějakého obyčejného člověka, byť třeba jenom za Karlova sluhu nebo strážce. Byla to hrozná šaškárna.

Fascinující vůz. Jeden z vůbec nejzajímavějších vozů historie.

Naprosto v pořádku. Pan předseda Okamura sice využil svého mandátu, který mu zákon dává, nicméně ti ostatní, kteří lidský cit a soudnost neztratili, jednají i nadále správně a svobodně.

Jediná škoda, že pana Michla nemůže někdo ještě pasovat na rytíře.

Člověk opravdu nemusí být specialista na mostní konstrukce, aby pochopil, že 120 let starý most s plánovanou životností 100 let prostě nemůže sloužit dnešním požadavkům na železniční dopravu. Ta životnost byla samozřejmě počítána s patřičnou údržbou, která jaksi nenastala. Na druhé straně argumentace Obecním domem je vachrlatá. Dovede si někdo dneska představit, kolik by stála stavba, která by byla na tak neskutečné řemeslné úrovni v každém detailu? A kolik takových Obecních domů – myšleno ve smyslu právě téhle kvality – tady kdy vzniklo? Natož v poslední době.

Přesně: i držet žebřík je ostuda. Kousek za našimi hranicemi Rusko vraždí civilisty, bombarduje školky a nemocnice, pošlapává mezinárodní právo - a hochštapler Okamura se tváří jako statečný disident, který dělá správnou věc. Hanba jemu i všem, kteří s ním souhlasí.

Tohle je bohužel stinná stránka demokracie: lidé si takovou reprezentaci zvolili svobodně ve volbách a jimi zvolení zástupci potom jednohlasně zvolili tohoto hochštaplera do třetí nejvyšší státní funkce. Přitom pan Okamura dělá přesně to, co celou dobu vykřikoval, takže to vůbec není překvapivé a každý mohl vědět, co přijde. Je to jen smutné a pro člověka, kterému nejsou elementární hodnoty úplně šumafuk, i nedůstojné a urážlivé. Aspoň vidíme, jak důležité je chodit k volbám, jak důležité je se vzdělávat, mít skutečný zájem o svět okolo sebe a nenechat za sebe rozhodovat vztek. Přežili jsme Zemana, přežijeme holt i Okamuru.

Těším se!

Takže modrá.

Dřív by tohle všechno byly jen povedené karikatury v Tele Tele, Okamuru by hrál Suchánek, Babiše Genzer, Turka Carda Retarda … dneska ovšem opravdu tito exoti obsazují nejvyšší státní funkce. Neuvěřitelný. Ještě nedávno bychom se smáli, že takoví lidé neexistují, natož aby je někdo volil a myslel to vážně. Inu, voliče nevyměníme, to je holt demokracie.

Je úplně jedno, co tihle vodkou a krví nasáklí zločinci říkají. Podstatné je to, co dělají. A to vidíme všichni.

Ano, bohužel jsme se dočkali situace, kdy témata, která ještě nedávno byla obsahem absurdních vtipů, se stávají tématy zcela vážně míněných diskuzí. A tedy i reálným problémem.

Jen by se k tomu krásnému korzetu hodilo něco jiného než texasky.

Mám už dopředu strach, že to zase bude další oslavný a od všech kontroverzí vyžehlený pomník.

Nenávist vůči neziskovkám je uměle a cíleně vybudovaná a pečlivě živená. Je to další krvavá kost, kterou tihle populisté hází davu. Další taková kost se jmenuje “pobírači dávek”, další zase “nepřizpůsobiví”, další zase “humanitní vzdělání” a další z mnoha třeba “inkluze”, nebo “Brusel”. Smyslem všech je totéž: najít si nějakého nepřítele, na kterého je možné plivat a rituálně ho fackovat.