adéla knapová

Utrpení živých ryb se na Vánoce stává opět realitou. Spousta lidí má pochopitelně vánoční svátky spojené s živou rybou. Kapr plovoucí doma ve vaně se řadí mezi jakousi klasiku a tradiční vánoční zvyky. V současné době se ale situace už několik let mění a prodej živých ryb se stává jakýmsi synonymem pro jejich trápení a příliš krutou smrt provázenou trýzněním. Ostatně svědčí o tom jak kampaň nazvaná Vánoce pro kapry, tak i veřejné průzkumy.

Možná v nahrávce za mnou slyšíte nepříjemný hukot. To jsou diesel agregáty. Už nedomyslitelně patří k životu na Ukrajině. Umožňují válkou decimované zemi alespoň částečně fungovat během blackoutů, které jsou důsledkem ruských vzdušných útoků.

Rusko mír na Ukrajině nechce. Žádná vyjednávání na tom nic nemění. Naopak. Rusové využívají každou podobnou diplomatickou událost k masovým útokům na ukrajinské civilisty a kritickou energetickou infrastrukturu.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo masově na východ i západ Ukrajiny. Znovu umíraly desítky nevinných civilistů. Charkov, kde část roku žiju, atakovalo minimálně devatenáct dronů, počet obětí se upřesňuje, jen zraněných je ale už téměř padesát.

Listopad je teprve v polovině, ale už nyní je jasné, že Ukrajinu čeká nejtěžší válečná zima vůbec. Bohužel nejen kvůli situaci na frontě, kde ruští agresoři i díky až desetinásobné přesile pomalu dál postupují.

Rusko je teroristický stát. To není zveličená fráze, ale tady na Charkivštině, kde většinu roku žiju, každodenní realita.

Dnešní trefu natáčím ve Lvově. Cestou z Česka zpět do Charkova, kde většinu roku žiju. Je to vždycky skok z jedné reality do druhé, dramaticky odlišné.

Není to ani dva týdny, co Donald Trump sdělil světu, že podle něj musí Ukrajinci začít na ruského agresora útočit. A Spojené státy k tomu statečně se bránící zemi poskytnou účinné zbraně.

Donald Trump se zlobí, že nedostal Nobelovu cenu míru, přestože si o ni několikrát otevřeně řekl. Švédská akademie však udělala dobře, když mu ji neudělila.

Přerovnávání knihovny není jen mechanické přesouvání svazků z jedné police na druhou. Každá kniha je jako starý známý, který mlčky čeká, až mu člověk znovu věnuje pozornost.

Nejen na Ukrajině se v souvislosti s našimi parlamentními volbami ptají, jak je možné, že máme tak krátkou paměť a dopřáváme tolik prostoru prorusky a antidemokraticky laděným stranám?

Na centrum Charkova, kde část roku žiju, zaútočilo Rusko v noci minimálně osmnácti sebevražednými drony kamikadze.

Natáčím dnešní trefu ve vlaku ze západu Ukrajiny na východ. Jedu nočním vlakem přes celou zemi, která je ve válce. Už poněkolikáté a jako vždy komfortně a na čas. Přestože v noci na dnešek na ukrajinskou železniční infrastrukturu Rusové masivně útočili.

Polský vzdušný prostor narušilo velké množství ruských útočných dronů. Jeden spadl na obytnou budovu. Další nalezli dál ve vnitrozemí, jiný u běloruských hranic. Naštěstí se to obešlo bez zraněných a mrtvých.

Tady v Charkově začal čtvrtý válečný podzim. Počasí je ideální, babí léto, ukončení bojů ale není o nic blíž než loni.

Mírová jednání zatím bohužel k ničemu nevedla. Rusko pokračuje v útocích a dál vraždí nevinné ukrajinské civilisty. Zdá se, že i my v Evropě a Česku jsme si na válku na Ukrajině už tak trochu zvykli. Unavila nás.

Jednání Volodymyra Zelenského a zástupců Evropy s prezidentem Spojených států, které proběhlo v nebývale přátelské atmosféře, vyvolalo u mnohých představu, že je konec války v podstatě tady.

Pro Ukrajince to byl zlý sen, který se zhmotnil. Američtí vojáci uctivě rozvinuli červený koberec pro aktuálně nejbrutálnějšího masového vraha, ruského diktátora, muže, jehož jazykem jsou strach, vydírání, mučení, genocida…

V pátek se má na Aljašce sejít Donald Trump s Vladimirem Putinem. Je to možná první jednání o míru, které opravdu pozorně sledují i Ukrajinci u frontových linií. Kvůli naději na možné alespoň částečné zastavení bojů. Tady v Charkově, kde jsem, v to mnozí doufají, málokdo věří.

Donald Trump se chystá sejít s Vladimírem Putinem a vzápětí poté zřejmě také s Volodymyrem Zelenským. Místo setkání je už domluveno, termín zatím ne, pravděpodobně příští nebo přespříští týden. Mezitím v pátek uplyne ono slavné ultimátum, jež Trump Rusku dal na ukončení války na Ukrajině. Jinak prý uvalí na Rusko tvrdé sekundární sankce. Toho se má Putin velmi obávat. Ovšem těžko říct, ruský prezident se dosud ani jednou nezachoval tak, jak ten americký predikoval.

Donald Trump je zklamán z jednání Vladimira Putina a zkrátil dobu ultimáta, které Rusku dal k zastavení bojů na Ukrajině, z padesáti na dvanáct dnů.

Lidé na Ukrajině vyšli demonstrovat do ulic. Je to poprvé od válečného napadení země Ruskem. Ukrajinský parlament totiž schválil zákon, jímž ruší nezávislost dvou institucí, jež potírají korupci.

Donald Trump oznámil, že Spojené státy poskytnou Ukrajině mnoho různých typů zbraní včetně systémů Patriot a také útočné zbraně.

Charkov, kde část roku žiju, má za sebou sérii těžkých nocí a rán. Jen za poslední tři dny si vzdušné ruské útoky vyžádaly na stovku zraněných včetně dětí. Také mrtvé.

Na summitu NATO se vše točilo kolem Ameriky a Donalda Trumpa. Koneckonců i slib členských zemí, že do deseti let budou odvádět na obranu pět procent HDP, není ničím jiným než přijetím Trumpova požadavku. Od začátku ruské agrese se o válce na Ukrajině naopak mluvilo velmi málo. Podle Donalda Trumpa jde o jakýsi malý ukrajinský problém.

Už čtyři roky podniká teroristické Rusko vzdušné útoky na ukrajinská města. Nejvíc se píše o těch na Kyjev, logicky - je to hlavní město. Ale tady na východě Ukrajiny, kde jsem, v Charkově a v Sumách, jsou vzdušné útoky každodenní realita.

Před tím, že je Ukrajina jen prvním cílem ruské agrese a Evropa další na řadě, už veřejně varoval i šéf německých zpravodajců. Přesto jako by tomu čím dál víc evropských i českých politiků odmítalo věřit.

Minulý týden se Ukrajincům podařila série nečekaných, bravurních, odvážných a úspěšných kousků hluboko na území Ruské federace. V rámci operace Pavučina zneškodnili nebo alespoň částečně vyřadili z provozu některé ruské strategické základny.

Charkov má za sebou největší ruský vzdušný útok od začátku války. Začal před třetí hodinou ráno, trval nonstop déle než dvě hodiny. Dopadlo na nás přes padesát raket, balistických střel, klouzavých leteckých pum a dronů Šáhid. Zatím víme o dvou mrtvých a patnácti zraněných. Tuto Trefu natáčím v šest ráno, poplach skončil před necelou hodinou.

Charkovem, kde momentálně jsem, voní jahody a pivoňky. Statisíce pivoněk, kam se podíváš. Ženy i vojáci jich nosí plné náruče, v druhé ruce často košík s jahodami. Tisíce beden jahod přivážejí farmáři každý den do Charkova.

Ukrajinci při dronovém útoku na ruské letecké základny zasáhli podle ukrajinské bezpečnostní služby SBU 41 strojů ruského strategického letectva. Na záběrech z útoku je vidět, že křídla letadel byla pokryta pneumatikami. Tuto strategii Rusko zřejmě využívalo, aby zamezilo zaměření letounů. Ukázalo se ale, že jejich snaha nebyla úspěšná. Podle novinářky Adély Knapové byl útok políčkem Putinovi.

V noci na neděli se tady v Charkově, kde právě jsem, příliš spát nedalo. Stejně jako toho moc nenaspali v Kyjevě, Mykolajivu nebo třeba Oděse. Ukrajina byla opět cílem masivního kombinovaného vzdušného ruského útoku. Na města a na lidi dopadaly rakety, balistické střely, drony. Umírali lidé.