Alena Wagnerová

Představujeme nejsilnější kulturní zážitky roku 2021, jak je vybraly osobnosti spolupracující se Salonem. V první části své zážitky přinášejí Kateřina Tučková, Jiří David, Václav Bělohradský, Alena Wagnerová, Jiří Přibáň, Alice Šimonová, Daniel Prokop, Michal Šanda, Jan Géryk, Karel Veselý, Ondřej Slačálek, Kateřina Smejkalová, Štefan Švec, Marian Palla, Aneta Martínková, Klára Vlasáková a Petr Fischer.

Paternalistické pojetí péče v období státního socialismu i její zneužívání jakožto nástroje kapitalistického útlaku patří minulosti. Ze zásadního pojiva pro fungující společnost můžeme udělat sílu, která nabídne jinou podobu světa.

„Viděl jsi někdy krásný bodlák? zeptala se mě jedna paní učitelka. Aby ne, řekl jsem jí. Bodlák, když kvete, je opravdu krásný!” Tuhle historku, ale i arabskou bajku o palmě, která proměnila ohrožení ve svou spásu, vyprávěl učitel a pětinásobný otec Pavel Motyčka v mateřském centru Klubíčko Kroměříž.

Sidonie Nádherná a Tereza Srbová představují emancipované ženy, které se nikdy nepotkaly. Tou první byla baronka z Vrchotových Janovic a múza umělců Maxe Švabinského, Karla Krause i Rainera Marii Rilka. Druhá je hollywoodskou herečkou, vystudovanou kulturoložkou a scenáristkou, jež o šlechtičně vytvořila s kreslířkou Petrou Josefínou Stibitzovou komiks Sidonie.

Nové hřiště pokřtily Věra Čáslavská, Helena Fibingerová a dorazil i Emil Zátopek.

Jako na hierarchickém a autoritativním principu vybudované a strukturované instituce nejsou si katolická církev a komunistická strana ve své organizaci a způsobu působení zcela nepodobné.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Významná česko-německá spisovatelka, feministka a intelektuálka se dnes dožívá 85 let. Její osobnost i práce čerpá z feministické, evangelické i socialistické zkušenosti.

Přinášíme anketu k životnímu jubileu významné intelektuálky, feministky a evangeličky. Čím je dílo Aleny Wagnerové tak unikátní a jaký je jeho přínos k levicovému myšlení či feminismu?

„Obecenstvo potleskem vyvolalo autora na scénu. Žádný švihák, ale štíhlý mladý muž vyšel na rampu… Oblek mu neseděl, kravatu uvázanou nakřivo“ – tímto lehce ironickým způsobem vzpomínal František Kupka na první setkání s Karlem Čapkem při uvedení Věci Makropulos v listopadu 1922 ve Vinohradském divadle.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

V dnešním výběru Salonu najdete „best of“ kompilaci z díla Petra Šabacha sestavenou Emilem Haklem a Václavem Kahudou, prozaickou variaci na téma severní Čechy od Veroniky Bendové, sbírku esejistických, dokumentárně-historických i osobních povídek s feministickým podtextem od Aleny Wagnerové a stěžejní dílo Karla Jasperse o podobách viny i očisty.