Aleš Rozehnal

GLOSA. Po celou zaznamenanou historii lidstva se každá generace domnívá, že ta nadcházející generace je línější, rozmazlenější, méně vzdělaná, tedy zkrátka horší. Takový je i převládající názor příslušníků generace X na generaci Y a Z. Tak jako vždy v historii je však tento názor mylný.  Každá generace má svá specifika, hodnoty, představy o světě a očekávání od

Vazebně stíháno bylo k polovině listopadu 2021 v České republice přesně 1336 lidí.  Z hlediska zákona jde sice o obviněné, ale jinak stále o nevinné lidi. Odlišit, kteří z nich budou časem odsouzeni a kteří budou naopak třeba po měsících vazby propuštěni a po letech soudů uznáni jako bezúhonní, se od stolu nedá. Jisté je, že vazba je

Podle zkušenosti advokátů stát žádosti o odškodnění pojímá dlouhodobě velmi obstrukčně. Proces snahy domoct se odškodnění je obvykle velmi dlouhý, a proto nákladný – nejprve pro stěžovatele, v případě prohry poté pro stát, který musí hradit výdaje protistraně. Soudy, které žádosti o odškodnění řeší, jsou navíc přetížené. Častý přístup státu k náhradě škody za vlastní nezákonný postup

Častý přístup státu k náhradě škody za vlastní nezákonný postup se dá shrnout do pravidla: neodškodníme, počkáme si, co na to řeknou soudy. Pokud se chce třeba člověk, který strávil řadu měsíců nezákonně ve vazbě, domoct náhrady škody, čekají ho obvykle roky soudních tahanic. Hnus v Ostravě! Zněl začátek titulku na webu TV Nova. Informoval čtenáře o

Devět stovek žádostí o odškodnění a náhradu ušlého zisku bezmála za 16 miliard korun aktuálně evidují ministerstva vnitra a zdravotnictví. Ve všech případech jde o ztráty, které firmy a podnikatelé utrpěli v souvislosti s opatřeními, která zavedla vláda Andreje Babiše v rámci boje proti covidu-19. Všechny žádosti mají jedno společné – snahy domoci se odškodnění mimosoudní cestou končí stejně, zamítnutím.

Devět stovek žádostí o odškodnění a náhradu ušlého zisku bezmála za 16 miliard korun aktuálně evidují ministerstva vnitra a zdravotnictví. Ve všech případech jde o ztráty, které firmy a podnikatelé utrpěli v souvislosti s opatřeními, která zavedla vláda Andreje Babiše v rámci boje proti covidu-19. Všechny žádosti mají jedno společné – snahy domoct se odškodnění mimosoudní cestou

Po zaměstnancích státu v drtivé většině případů nikdo nevymáhá náhradu škody, kterou svým nesprávným či nezákonným postupem způsobili. Přitom jen za posledních pět let stát na odškodněních za nezákonný postup státu vyplatil lidem 1,2 miliardy korun, další miliardy úřady platily na pokutách. HlídacíPes.org se zajímal o to, v kolika případech stát uplatnil takzvanou regresní náhradu vůči státním

KOMENTÁŘ. Vysoký cholesterol nebo hladina cukru jsou vrcholně soukromou věcí každého člověka, včetně prezidenta. Nemoci ovlivňující schopnost hlavy státu vykonávat funkci, zejména pokud omezují úsudek a snižují mentální schopnosti, by však veřejnost znát měla. Prospělo by to i samotným veřejným osobám, které by se vyhnuly občas nešetrným spekulacím médií. Chování prezidentovy administrativy přímo nahrává spekulacím

KOMENTÁŘ. I přes vysoký volební zisk hnutí ANO ukazují české parlamentní volby roku 2021, že česká společnost odmítla populistickou oligarchickou vládu, která měnila Českou republiku v mafiánský stát založený na institucializované korupci. Odmítla i nekompetentní chaotické řízení státu spočívající mimo jiné ve fušování předsedy vlády zejména do oblastí, kterým rozumí ještě méně než řada jeho ministrů.

KOMENTÁŘ. Moralizování o tom, že je nevkusné využívat v politickém boji rodinné příslušníky politiků, je v případě Andreje Babiše mladšího falešné. Zaniká v něm totiž to, co vlastně Babiš junior říká. Přitom jde o informace natolik závažné, že pokud by o nich média neinformovala, bylo by to jejich vážným selháním. Do politického boje zatáhnul Andreje Babiše mladšího dávno

ČÁST ČTVRTÁ. Známe je z učebnic historie hlavně jako dějepisnou látku. Velké procesy, které doprovázely českou historii, měly ovšem vždy i svou advokátskou a procesní stránku. Pro publikaci Mapa justice deset velkých procesů tímto pohledem popsal advokát Aleš Rozehnal. Ve čtvrtém díle probereme dva procesy z konce 19. století: soud s Omladinou a Hilsneriádu. Proces s Omladinou (1894) Proces s Omladinou byl

ČÁST TŘETÍ. Známe je z učebnic historie hlavně jako dějepisnou látku. Velké procesy, které doprovázely českou historii, měly ovšem vždy i svou advokátskou a procesní stránku. Pro publikaci Mapa justice deset velkých procesů tímto pohledem popsal advokát Aleš Rozehnal. Ve třetím díle se zaměříme na příběhy z 18. a 19. století.

Známe je z učebnic historie hlavně jako dějepisnou látku. Velké procesy, které doprovázely českou historii, měly ovšem vždy i svou advokátskou a procesní stránku. Pro publikaci Mapa justice deset velkých procesů tímto pohledem popsal advokát Aleš Rozehnal. V druhém díle přinášíme ukázky z doby pobělohorské.

Známe je z učebnic historie hlavně jako dějepisnou látku. Velké procesy, které doprovázely českou historii, měly ovšem vždy i svou advokátskou a procesní stránku. Pro publikaci HlídacíPes.org Mapa justice deset velkých procesů tímto pohledem popsal advokát Aleš Rozehnal. Přinášíme první dvě ukázky z doby husitské. Proces s Janem Husem (1415) Proces s Janem Husem se konal v rámci

Bývalý senátor a spolumajitel dezinformačního serveru Parlamentní listy Ivo Valenta zažaloval deník FORUM 24 kvůli kritickému článku o jeho osobě. Deník FORUM 24 nyní soud pravomocně vyhrál. Jedná se o druhý rozsudek – ten první se týkal téhož článku, spor ale vedla společnost OUR Media. Valenta i jeho firma požadovali omluvu za text Problémem senátora Valenty není jen střet zájmů, ale ruská žumpa jménem Parlamentní listy. Deník FORUM 24 zastupoval doc. JUDr. Aleš Rozehnal.

KOMENTÁŘ. Pokud by Senát a Poslanecká sněmovna mohly rozhodnout o nezpůsobilosti prezidenta z důvodu, že nesouhlasí s jeho politikou, znamenalo by to faktickou odpovědnost prezidenta za výkon své funkce, která je ale Ústavou vyloučena. Stejně tak by to znamenalo zásah do ústavního systému dělby moci.

Místopředseda sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura se musí omluvit Ústavu nezávislé žurnalistiky za slova o „podvodném webu“ HlídacíPes.org. V pondělí o tom pravomocně rozhodl Vrchní soud v Praze. Potvrdil tak předchozí rozhodnutí pražského městského soudu, kam Ústav podal žalobu. Ve sporu šlo o konkrétní výroky, které zazněly na konci roku 2017.

Bombový útok ruských agentů na muniční sklad ve Vrběticích vyvolal debatu, zda se jedná o akt státního terorismu, či nikoli. Dlužno poznamenat, že tato debata je do značné míry jalová, protože neexistuje ani doktrinální, ani mezinárodně právní definice termínu terorismus a tím méně definice státního či státem podporovaného terorismu.

Bombový útok ruských agentů na muniční sklad ve Vrběticích vyvolal debatu, zda se jedná o akt státního terorismu či nikoli. Dlužno poznamenat, že tato debata je do značné míry jalová, protože neexistuje ani doktrinální, ani mezinárodně právní definice termínu terorismus a tím méně definice státního či státem podporovaného terorismu.

Je téměř jisté, že pandemie covid-19 změní svět. Možná ho ale změní i vakcína, která má sloužit ke zmírnění jejích následků. Podle kuloárních informací byla jedním z důvodů odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného jeho neochota povolit aplikaci ruské vakcíny Sputnik v České republice.

Obezřetný manažer, kterým by ředitel České televize měl být, by se měl vyhnout byť jen podezření ze střetu zájmů, protože to snižuje jeho důvěryhodnost. Členka Rady České televize Hana Lipovská však s takovým podezřením přišla a je na místě prozkoumat, zda zákony danou situaci skutečně postihují.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček měl sice právo vykázat z jednání poslance Volného a Bojka, protože neměli nasazené roušky a nenasadili si je ani na jeho výzvu, udělal to ale tak rychle, že se oba neměli šanci odvolat. A na to mají podle zákona právo zase oni.

Pokud by se potvrdilo podezření, že šéf žalobců Pavel Zeman v kauze rodiny Czernínů použil trestní řízení jako nástroj možného obohacení svého přítele, Česko by to posunulo do zcela nové roviny. Do té, kde stát slouží zájmům nositelů moci a kde sice existuje legitimní vláda, ovšem v nelegitimním režimu.

Nejlepší obranou je útok. A nejlépe se vyvrací tvrzení, která oponent sice nevyslovil, ale my budeme tvrdit, že ano. Pak můžeme oponenta rozcupovat na kousky, obvinit ho ze lži a nadto odvést pozornost od vlastního průšvihu, na který poukazoval. Říká se tomu demagogie. Nejnověji se k podobnému postupu snížily členka Rady České televize

Už při nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta mnohá média předpokládala, že jeho vládnutí bude katastrofou pro USA a celý svět. Ke konci jeho funkčního období se toto hodnocení příliš nemění. Jaký odkaz ale po sobě Donald Trump – vedle negativního otisku svého nezměrného ega – zanechává?

Podle šéfa Rady České televize Pavla Matochy jeho členství v Radě nijak nepřekáží fakt, že je zároveň předsedou spolku Pražská šachová společnost. Matocha tvrdí, že zákaz členství členů Rady ve spolcích se vztahuje jen na občanská sdružení politické povahy. Odvolává se přitom na duch zákona, respektive vůli zákonodárce.

Pandemie covidu-19 v České republice je doprovázena celou řadou opatření vydávaných vládou či některým z ministerstev. Veřejnost často kritizuje jejich nesmyslnost, nepřehlednost, popřípadě nelogičnost. Jejich jednotícím prvkem je však něco, co by se dalo označit jako legislativní kutilství. Nejde však o kutilství ze 70. nebo 80. let minulého století, kdy si kutil dokázal opravit škodovku nebo sestrojit kompresor.

Kritici listopadového odvolání dozorčí komise Rady České televize tvrdí, že šlo o nezákonný postup. Argumentují jednak tím, že Rada svůj krok dostatečně nezdůvodnila, a jednak údajnou nemožností odvolat dozorčí komisi jako celek, když zákon mluví pouze o odvolání člena komise.

Soudkyně do rozsudku napsala, že premiér Andrej Babiš svými slovy o „zaplacených demonstranech“ přímo na Janu Filipovou nemířil.

Generální ředitel České televize Petr Dvořák nepovažuje nyní za důležité, aby moderátorka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová předstoupila před radu ČT kvůli odvysílání výroku ministryně práce Jany Maláčové, ve kterém mimo záznam označila premiéra Andreje Babiše za debila. Uvedl to na jednání rady.

Předseda KSČM Vojtěch Filip se musí omluvit spolku Milion chvilek za to, že ho spojil s loňským kybernetickým útokem na nemocnici v Benešově. Omluvu má šéf komunistů a místopředseda Sněmovny doručit dopisem do měsíce od nabytí právní moci. Ve středu mu to přikázal Městský soud v Praze, rozhodnutí je nepravomocné. Odvolání je možné k pražskému vrchnímu soudu.

Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová v reakci na prohlášení Davida Ondráčky z Transparency International, že hlavním obviněným v kauze Pelta a spol. by vlastně měl být neschopný stát, který dlouhodobě nedokázal vytvořit pravidla pro rozdělování sportovních dotací, napsala ve svém blogu, že to byla právě ona, kdo začala měnit pravidla tak, aby nad veřejnými penězi byl také veřejný dohled a aby pravidla byla jasná a kontrolovatelná. Stejně tak si přisuzuje zásluhu za to, že při rozdělování dotací existovalo zdůvodnění, proč jeden dotaci dostal a druhý ne.

Deník Aktuálně.cz mluvil s odborníky o kandidatuře člena Rady ČTK Petra Žantovského, podle jednoho z nich by v ní mohl působit i jako senátor.

Obžalovaní z kauzy kolem údajného tunelování pražského dopravního podniku (DPP) zřejmě dostanou zpět rozsáhlý majetek, který jim policie zabavila na začátku vyšetřování. Jistotu odstranění policejních plomb z domů a bytů zatím mají právník Aleš Rozehnal, dále pak podnikatel Ferdinand Überall a Marie Nováková, což je matka exředitele DPP Martina Dvořáka.

Kauzu údajného tunelování pražského dopravního podniku bude muset znovu projednat pražský městský soud. Odvolací senát mu v úterý případ vrátil.

Části obviněných včetně exšéfa DPP hrozí za zpronevěru téměř půl miliardy korun a za zjednání výhod při zadávání tendrů až desetileté vězení.

Kauzu údajného tunelování pražského dopravního podniku (DPP) bude muset znovu projednat pražský městský soud. Odvolací senát dnes částečně zrušil osvobozující rozsudek, kterým soud loni všech 17 obžalovaných zprostil viny. Mezi lidmi, kterých se zrušení rozsudku týká, je lobbista Ivo Rittig nebo někdejší šéf DPP Martin Dvořák, vinu odmítají. Dnešní rozhodnutí Vrchního soudu v Praze je pravomocné.

Ministr zahraničích věcí Tomáš Petříček a jeho předchůdci Lubomír Zaorálek a Karel Schwarzenberg zveřejnili společný článek, ve kterém kritizovali izraelské plány.