Exportní strategie Česka není jen o číslech a statistikách. V rozhovoru pro pořad Export na platformě FocusOn vysvětluje náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák, proč se diplomacie víc propojuje s byznysem, které trhy jsou pro české firmy nejperspektivnější a jakou roli hrají ambasády, když jde o kontrakty v zahraničí. „Naši lidé na zastupitelských úřadech nejsou v oblecích za sklem. Jsou to spojenci českých podnikatelů,“ říká.Podle Kozáka musí český export hledat nové trhy – a to nejen v Evropě. „Indo-Pacifik je dnes nejrychleji rostoucí region světa,“ vysvětluje. Česko se proto snaží o aktivnější působení v oblastech, kde jsme se dosud angažovali jen omezeně – jako například ve Vietnamu, Indonésii nebo na Filipínách.Další obrovskou příležitostí je Afrika. „Je to často podceňovaný kontinent, ale právě tam teď dochází k zásadním investicím. Jsou tam mladé populace, potřeba infrastruktury, zdravotnictví i vzdělání,“ říká. Využití přítomnosti českých firem je podle něj strategické – od dodávek elektřiny až po zdravotní projekty.Nemocnice z Česka pro Afriku: Jak může vypadat export v praxi„Není to jen o tom prodat generátor nebo lůžko,“ říká Kozák. Přidaná hodnota exportu vzniká, když firmy spolupracují a vytvoří komplexní řešení. Příkladem jsou nemocnice dodávané do afrických zemí – od stavební části až po technologie a školení místního personálu.V jednom projektu se spojilo 18 firem, každá dodala část know-how. Výsledkem byl komplexní systém. „Tohle je způsob, jak můžeme konkurovat i větším státům. Nabídneme ucelené řešení, a ne jen jeden výrobek,“ zdůrazňuje.Exportní balíčky a státní pomoc: Funguje to, když se sladí tempoČeské firmy mohou využívat tzv. exportní balíčky – tedy koordinované nabídky, do kterých se zapojují různé instituce: CzechTrade, CzechInvest, banky i pojišťovny. „Když se to dobře nastaví, funguje to. Ale musíme být sladění v čase i v prioritách,“ vysvětluje Kozák.Zásadní podle něj je, aby diplomaté i firmy hráli v jednom týmu. „Mnohokrát jsem viděl, že když někdo z ambasády pomůže otevřít dveře, celá věc se rozjede. Jinak by to zůstalo v šuplíku,“ říká.Když věda potká obchod: síla vědecké diplomacieModerní export není jen o fyzických produktech. Česko se stále víc opírá o přidanou hodnotu – a tady vstupuje do hry vědecká diplomacie. „Spojili jsme týmy, které pomáhají nejen výzkumným institucím, ale i startupům, které mají co nabídnout,“ popisuje Kozák.Význam má i spolupráce univerzit a firem. „Na ambasádách máme lidi, kteří dokážou napojit akademickou sféru na průmysl. Vznikají díky tomu inovační mosty, které mají obchodní potenciál,“ říká.Zastupitelské úřady jako první spojka pro exportéraKozák upozorňuje, že ambasády by měly být první místo, kam se exportér obrací. „Naši lidé jsou připravení pomoct – od základní analýzy trhu až po napojení firmy na relevantní kontakty,“ říká.Zároveň přiznává, že v minulosti to tak vždy nefungovalo. „Museli jsme změnit přístup. Nejde jen o formality – musíme přinést konkrétní výstupy,“ říká. Dnes jsou podle něj diplomaté často i krizoví manažeři – pomáhají řešit problémy s celními bariérami nebo zadrženým zbožím.Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:5 věcí, které se dozvíte pouze z podcastu:Co konkrétně obnáší projekt nemocnic pro Afriku?Jak se česká diplomacie mění směrem k aktivnímu přístupu?Jak funguje vědecká diplomacie a kdo ji může využít?Co by měl udělat exportér jako první, když chce do ciziny?Proč je někdy jedna věta ambasadora důležitější než celý obchodní plán?
